Sisyfos jménem John

Toto mi připomnělo, resp. mě napadlo, při posledním vyjádření Nečase k uvažované komisi, která by měla vybrat policejního ředitele. Klausův, ale i tak trochu Husákův duch a slovník z toho čišel. Cokoliv John zamýšlí, je pro Nečase nepřijatelné. Asi by měl John po starostech, kdyby se chodil radit na hrad jako Nečas Hermés, mluvčí bohů.

Je s podivem, jak Nečase irituje jakákoliv činnost Johna, která není jeho „vlastní“ myšlenkou. Stejně Johna obdivuji, jak ten balvan korupce valí do kopce, kde mu vždy před vrcholem „někdo“ do toho balvanu kopne, a šup, už se opět kutálí dolů. A stále to zkouší, jen se ne a ne trefit, jak by si vlastně představovali „boj“ s korupcí kmotři z ODS. To se ještě potáhne dlouho, než Johnovi docvakne, že ho ve vládě potřebují jen k udržení koaličních hlasů.

Je fakt, že Johnovi více slušela role publicisty, když jako politik se chová jako slon v porcelánu. Neumí kulantním způsobem poslat kohokoliv kamkoliv. Věci veřejné budou ztrácet na důvěře voličů stálými ústupky ODS, personifikované do osoby, Nečase, Klausova oblíbence, ne-li vykonavatele. Stanou se stranou bez důvěry a půjdou „cestou“ Unie svobody, která to letos zabalila. Ta také ustupovala za cenu udržení se ve vládě.

Jediné nebezpečí, při odchodu z vlády vidím, v otevření dveří k jednání ODS a ČSSD o opoziční smlouvě. Pak půjdou do pryč i rozjednané reformní kroky, které by mohly trochu zmírnit dopady zadlužování. Problém je v tom, že všichni politici jednají ve stylu: „Po nás potopa!“ Jenž my zůstáváme. A před volbami zase naletíme lhářům a podvodníkům?

Promiňte politologovi amatérovi tuto úvahu, ale nějak mi to nešlo „ututlat“.