Šampaňské přichystané na úspěch ČSSD mnozí odmítali

Ne vždy mi titulky některých článků dělají radost: „ČSSD měla v Lidovém domě připravené na zapití touženého, ale nakonec neuskutečněného "grandiózního vítězství" šampaňské…“ Vítězství to je, ale ne grandiózní, ale srandovní. Je to, jak říkávala moje babička. Nemá se říkat hop, dokud se nepřeskočí, a je to svatá pravda.    

„Xenofóbové“ mohou být v klidu. Není u nás mnoho sympatizantů  neofašistů, ani rasisté nepodpořili „své“ strany, a ani Romové nezatočili naší politickou scénou. Paroubek Romům sice sliboval modré s nebe, ale žel, také měl v programu boj proti nezaměstnanosti, a to si možná někteří nesprávně vyložili. Stejná práva, ale i povinnosti s „bílými“ spoluobčany. To není nic pro ně.

Do mrtvol se nekope, leč musím připomenout, že silácké řeči s kým, čím , až bude ČSSD vládnout, zatočí, a kolik neexistujících peněz rozdají, i „obyčejným lidem“ začalo být, a já myslím, že včas, podezřelé. Navíc nikdo nechce být dáván do jednoho pytle s lenochy či poberty jen proto, aby pomohl několika tlučhubům k poslaneckým seslím. Oželím 13. důchod, a již nyní se těším, co budu mít slíbeno před podzimními volbami.

Nakonec i Zelení se svým ekoterorismem nebudou zasmraďovat vzduch, a konečně se podaří dotáhnou dálnici D 8 vcelku k hranicím. Je to ostuda celé státní správy. Volič se přece jen zachovat dle „selského rozumu“. Nezabraly u něho ani pomluvy ostatních stran.

 Nezabraly ani „úderné předvolební“ projevy, natož pivo a klobásky.  Škoda, byly mítinky jako uzavřená společnost. Mohli si pořadatelé všimnout, že se na ně jezdí napapat stále titíž, a ti procento voličů rozhodně nezvýšili. Docela lituji ty, kteří se v kampani ztrapňovali za cenu slíbených lukrativních míst.  Sportovec či umělec, se může nyní cítit jako pitomec.

 Pane voliči, děkuji