Patří slova morálka, etika či etiketa do slovníku politiků? NE!

Jde jen o mravné chování, ať je nazývané jakkoliv. Mravné, morální nebo prostě slušné, chování patří ke vzájemnému chování se jedinců k ostatní společnosti. V civilizované společnosti jsou všechny normy slušného chování  samozřejmostí. Nechci zde rozvádět filozofická vysvětlování, co že to slušné chování, odpovídající etice,  resp. etiketě, vlastně je, ale chci psát o některých situacích v politice, přesněji řečeno, mezi politiky a lidem sprostým (voliči).

Jedním z případů, ještě čerstvých, je utvoření koalice ČSSD+ODS na pražském magistrátu. Vytvoření této koalice nemá důvěru u 78,6 procent lidí, a  většina obyvatel hlavního města ji považuje za nemorální a proti zájmu Pražanů. Také nový primátor Bohuslav Svoboda, podle internetového průzkumu, nemá u většiny Pražanů důvěru. Není sice nic mimořádného tvořit koalice stran, které svým spojením postaví vítěze voleb do opozice. To se stalo také při volbách do Sněmovny, kdy vítěz ČSSD byl „odstaven“ vzniklou koalicí ODS+TOP 09+VV. Zde však šlo o strany s obdobným programem, který nazýváme pravicovým a také středovým.

Jenže pravice spojená s levicí 1:1 je vědomým podvodem na voličích, kteří toto spojení považují za nemorální. Dohady o tom, kolik měsíců koalice vydrží jsou bezpředmětné. Hlasování o všem bude tak klidné, že to teprve přesvědčí členy obou stran, jediné oč jde, jsou obyčejné peníze.

Druhým příkladem je KSČM, která si, jako jednu ze zásad, (které se tváří jako cosi etického, ale jen na oko) že poslanci nebudou zaměstnávat rodinné příslušníky. To názorně vyvrací poslankyně Nedvědová, která se netají tím, že za pouhých 35 tisícovek udělala ze svého syna poslaneckého asistenta. Nemravností na druhou je (cituji z Práva): „Dělala jsem výběrové řízení a hledala jsem a zatím jsem nikoho vhodné nenašla, kdo by měl patřičné vzdělání a byl mi 24 hodin k ruce“. To bych nazval novým typem otrokáře. Copak by řekli odboráři takovému „výběrovému“ řízení?

Šéf poslanců KSČM Kováčik se pro tentýž deník vyjádřil takto: „My jsme jasně řekli, že nepřichází v úvahu, aby kdokoliv zaměstnával jakéhokoliv rodinného příslušníka,“ ale současně přiznal, že s tím nic nelze dělat. Jen apelovat, apelovat a apelovat, což jde komunistům dobře. Líbí se mi, jak se jasně k problému postavili, myslím, že dokonce čelem. Apelovat budou asi celé volební období.

Na druhou stranu, by Nedvědová byla sama proti sobě, když nemusí ze svého platu nic synovi dávat, platí ho přece sněmovna, a to docela legálně. Dnes ani nevím, jak to vypadá se snižováním platů ústavním činitelům. Asi to nestihnout prohlasovat do konce roku, takže si asi budou muset po Novém roce, a to ze zákona, přidat. Také hezké divadélko se snižováním platů. To potom na slíbená přilepšení učitelům a třeba i lékařům, toho mnoho nezbude.

Za slušné a etické bych považoval, kdyby nám jasně řekli:  „Milí voliči, vlezte nám na záda!“