Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří

Tak bych mohl charakterizovat údernou předvolební kampaň Věcí veřejných. Vezmu si k úvaze jen jeden z klíčových bodů. Je to boj proti korupci ve státní správě pomocí agenta provokatéra.

Nedovedu si to konkrétně představit. Takový agent musí být v místě nasazení neznámý, ale měl by umět dát nabídku. Ale kde a komu? Pomocníkem by mohla být skrytá kamera, která by mohla odhalit, že něco není v pořádku. To by pak nastoupil agent, který udělá ve věci jasno.

Dejme tomu, že mu někdo „naletí“. Jak bude probíhat důkazní řízení? To bude tvrzení proti tvrzení. Jak bude zajištěna věrohodnost agenta? Jaký bude mít plat, aby nebyl zkorumpovatelný? A nebudou náklady spojené se zavedením této „služby“ větší, než výsledný efekt, tedy odhalení? Šikovný advokát obviněného obhájí a nakonec propuštěný úředník vysoudí na podniku odškodnění za poškození dobrého jména. I v minulosti u miliardových krádeží, resp. „chybných investic“, prý nebylo možné prokázat úmysl. 

Do které kanceláře, resp. na kterou kancelář se zaměřit. V každém odboru se rozhoduje o penězích. Někde větších, jinde menších, ale akcí může být víc. Asi zadávání zakázek bude prioritou. To však může velice lehce zařídit třeba ministr. Jako třeba ministr Řebíček dohodil lukrativní zakázky své“bývalé“ firmě Viamont.  Potom prodal svůj podíl v ní za pár miliónků… Jakmile byl z ministerstva odejit, firma vykázala ztrátu cca 80 miliónů.

A zde se má nasazovat agent na pár šupů ve srovnání se kšefty bývalého ministra? Abych se přiznal, nemám důvěru v agenta-provokatéra. A šéf VV by měl uznat, že tudy cesta nevede. Jedině jasná pravidla, průzračná výběrová řízení a z dozorčích rad polostátních podniků vypoklonkovat manželky a všechny příbuzné právě zvolených politiků a budoucích ministrů. Kdo se odhodlá jako první vyčistit tento Augiášův chlív?

Podle toho, kolik bude, a jakých, výmluv pro neřešení tohoto problému, volič bude vědět…

A nezapomeňte: o korupci ve státní správě se vždy hovoří v minulém čase.