Na Korejském poloostrově asi nebude nikdy klid

Od rozdělení v roce 1947 byl relativní klid jen do 25. června 1950. Od tohoto data se oficiálně hovoří o Korejské válce. Myslím, že to byl výsledek vrcholného stalinismu, který jsme si i my „užívali“ plnými doušky. Asi 27.července 1953 bylo uzavřeno jakési podivné příměří, pod jehož stínem probíhá latentní válka.

I když KLDR disponuje velkým desinformačním potencionálem ve jménu komunistické propagandy, rozumně uvažujícího člověka nepřesvědčí, že veškeré provokace a útoky nejsou vedeny ze Severní Koreje. Jestliže si oba státy asi do 70. let vedly hospodářsky stejně, tak se dále začaly velmi lišit. Demokracie na jihu a komunismus na severu, nesly své „ovoce“.  Jižní Korea byla v devadesátých letech již mezi nejrozvinutějšími zeměmi světa.

To komunistická Severní Korea je odkázaná na potraviny ze zahraničí, protože hlásáním soběstačnosti s máváním fánglí, se mnoho nenajedí. Proto se připomínají světu jako „velmoc“, ale nebezpečná. Veškerá jednání o jaderném programu a odzbrojování skončí na příslibech potravinové pomoci.

Kdo bude chtít válčit, když bude žít v bohatém státě se všemi lidskými právy? To nedává smysl, takže zbývá druhá strana. Přece proletář nemá co ztratit, a když nedostane jídlo, dojde si pro něj k sousedovi, třeba i na tanku. To přece známe z bouřlivého nástupu komunistů i nás. A není to nic nového, hlavy státu, pod hlavičkou národního (nacionálního) socialismu, se také vydaly na pochod Evropou.

Korea je sice dost daleko, ale má rakety, které překonají velké vzdálenosti, proto bychom k jejich výhrůžkám neměli být lhostejní. Je tu takový „zádrhel“. Jde o vztah demokratických sil s Čínou, která je asi jediný vážný zastánce KLDR. Ten zádrhel vidím v tom, že se ve věci Číny většina řídí obchodem s ní, než jasným politickým jednáním.

Zatím se obě strany nepustily do větších „bojů“. Je to jen taková hra na výdrž, nebo činohra pro okolní svět?

Mám jen strach, aby někomu nepřeskočilo, a nezmáčkl TO ČERVENÝ TLAČÍTKO !