Kdo šetří, má za tři. Nebo - kdo šetří, přežije?

Jsme součástí globálního prostoru, tak se nás týká globální krize, bez ohledu na korunu, euro nebo dolar. Peníze prostě zmizely, a neudělal to nějaký obyčejný kouzelník, ale renomovaní bankéři. My se této taškařice zúčastnili bez vlastního (?) přičinění. Do toho se u nás přidala zlá příroda, takže je potřeba hledat peníze. Nenatiskneme si je, ale musí se najít mezi těmi existujícími.  

A to lze jedině šetřením. Je zajímavé, jak všichni na všech fórech (tím nejsou myšleny vtipy) horlí za úsporná opatření. Nic lidského nám není cizí, a převedeno do českého regionu, to znamená, že se šetřit musí, a to tak, že mají šetřit druzí. Velký peníz se dá ušetřit na stavbách, předražených stavbách. Seznam byl na světě, ale postupně se „smrskává“ podle toho, jak se jednotlivé regiony brání. Takže se ukazuje, že pan ministr v tom pěkně plave, neví komu vyhovět, a tu nepůjde o vlka, který se nažere, a koza zůstane celá.

Neexistující peníze nelze použít. Resort je taková veliká mísa, v níž se musí určit, kdo dostane peníze na „život“ nyní, a kdo bude muset čekat. A teď babo raď! Zastavit dostavbu mostu, silnice či dálnice, může ono šetření pěkně prodražit. Není to rozhodování závidění hodné, zvláště, když firmy byly zvyklé pomalu, ale jistě, okrádat státní pokladnu za tichého přihlížení státních úředníků.

Páni poslanci to mají jasné, dokud si neodhlasují zdanění všech svých příjmů, tak se danit nebude. Prý je to pakatel do státního rozpočtu. Jenže těch pakatelů je tolik. Pamatujete na kasičku na níž bylo: „Korunkou ke korunce ke spokojenému stáří“?

A to jsou ony pakatele, kterých je u nás mnoho. Policajti prý jdou do ulic, nebo do stávky? Já s nimi měl jen tři zkušenosti při hlášení krádeží. Jestli takoví, se kterými jsem se setkal, dají výpověď, tak se jistě práce policie zlepší. Nelze generalizovat, ale to, co tolerují na silnicích, lépe zastanou lepenkové figuríny.

Nejvíce se ubližuje učitelům. Jak? Mají slíbené přidání. To by jeden nevěřil, jak hýbe závist naším bodrým lidem. Jak je vůbec možné, že učitel dostane přidáno. Vždyť často ani neumí karate, aby se mohl bránit hrám některých žáků, kteří si ho dokonce zaznamenají mobilem, jak se brání, zbabělec. Jen někdy stačí, když učitelka napřáhne ruku na nezbedu, a už je to téma do Sněmovny, jak bojovat s brutalitou učitelů.

Tady si dovolím malou vzpomínku na jednoho z mých šéfů. Ten věděl, že soudržnost podřízených, s níž se špatně „vládne“, se dá velmi levně narušit. Peníz na odměny rozdělí tak, že největšímu rebelovi dá větší odměnu o částku, o kterou ji snížil ostatním. Také takto odměňoval i víc pracovníků, a byla to pro něho pohoda.

Mám dojem, že by věrohodněji působilo šetření „na všech“ frontách. A uvědomte si, že pakatel k pakateli může dosáhnout až na miliardu. 

A nezapomeňte: Šetřit ano, ale ne my. Tedy ať šetří ostatní. A nedej Bože, ve veřejné sféře!