Důchody tisíců lidí v ohrožení. Rozpočtu chybí miliardy aneb

důchodci jako obtížný hmyz. Proč se stát prostřednictvím zákonodárců bránil a dosud brání oddělení důchodového systému od ostatních položek státního rozpočtu. Protože peníze dávno prohospodařil, nyní na důchody nerad vydává, a nejraději by důchodce poslal na jinou planetu.

Na druhé straně nechápu, proč se „odboráři“ vzpouzí prodloužení věku odchodu do důchodu. Vždyť prodloužením odchodu do důchodu, oddálí ono potupné připomínání, že na důchody chybí peníze. Kdyby se někomu chtělo spočítat, kolik jsme v aktivním věku dávali (strhávali nám z hrubého platu) do systému. Bylo to 25-28%, takže kdyby nám někdo řekl, že to nedáme do státní pokladny, ale uložíme si to podle své úvahy, tak počet měsíců v produktivním věku dělen čtyřmi, určí počet dobrých důchodů. Pokud si připlatíme v nějakém fondu, tak by nám nic nescházelo.

Problém by byl asi v tom, že lapkové nevymřeli a někteří jsou zakuklení v různých fondech, takže asi platí, že: „Každý je svého štěstí strůjcem (Faber est suae quisque fortunae)“.

Od pádu(?) komunismu každá vláda hovoří o nutnosti reformovat důchodový systém, což se jen tak změnilo na jeho vykrádání. A abychom drželi huby, tak se nám snaží vsugerovat myšlenku, že na nás kdosi doplácí. Jenže nám neříkají, že ony platby do systému mají být pro budoucí důchodce. Samozřejmě, když je fond rozkraden, pak se použijí peníze současných aktivních pracovníků. To se nám snaží namluvit, a média to zveličují, že jde o solidaritu pracujících s důchodci. Jde však o látání děr špatného hospodaření všech polistopadových vlád. Je sice pravda, že stárnutí je snad jediná spravedlnost na tomto světě, ale to si mladí neuvědomují. Je jim servírováno, že by se měli lépe, kdyby staří zmizeli ze světa.

Totéž, ale v jiném tónu, se týká zdravotního pojištění. Kolik krásných domů si pojišťovny postavily z peněz, které měly jít skutečně do zdravotních zařízení, jak si diktují komu co zaplatí, a kdo to odnáší? Pacienti, kteří se bojí o své zdraví a zdravotníci s nedůstojnými platy. Oddlužování rozkradených pojišťoven? Tržní systém? Dnes budou levné operace slepáků, protože je větší nabídka než poptávka? Zítra zdraží žlučníky, protože je jich málo?

Ústava a Listina základních práv a svobod nám zaručuje právo na zdraví. Jen nevím, kdo nás bude ošetřovat, když lékaři nebudou? Ještě, že většina národa má řidičské průkazy, takže ovládají zásady první pomoci, jen by měli v lékarničkách mít telefonní čísla nejbližší pohřební služby. 

Proto: Ať problémy řeší odborníci, ne komunistické odbory!