Doktor Voštěp je na útěku, a Klaus byl opět milosrdný…

Dvě události navzájem nesouvisející, leč oba odsouzení, Karel Bašta a Richard Drvoštěp, jsou na svobodě. Drvoštěpův případ není tak mediálně probíraný, jako Baštův.

Čtyřiatřicetiletý vězeň Richard Drvoštěp nesmyslně utekl v pondělí v noci z věznice v Hradci Králové. Měl si odsedět rok za krádež, porušování domovní svobody a maření výkonu úředního rozhodnutí. Bylo sice vyhlášeno pátrání, dokonce se ví, jak byl oblečen, jen se neví kde je.

To Karel Bašta, jenž byl odsouzen za pokus o vraždu, když střílel na údajné zloděje, kteří se měli vloupat do jeho firmy. Bašta byl odsouzen na šest let vězení, protože jeden soud to vzal jako pokus o zabití, jiný jako pokus o vraždu. Nakonec Nejvyšší soud vydává sjednocující stanoviska v okamžiku, kdy české soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Podnětem k tomuto stanovisku byl Baštův čin, kdy předloni v Ivančicích na Brněnsku použil zbraň proti skupince mladých lidí, když se někteří z nich vloupali do jeho sběrny surovin. Mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.

Prezident Václav Klaus mu však trest prominul s podmínkou, že se po dobu pěti let nedopustí trestného činu. Zde si dovolím smělou (pitomou) otázku. Neušetřilo by se víc času soudům v takovýchto případech, kdy si Baštův případ navzájem předávaly, kdyby se rovnou nezeptali Klase, jestli se tím mají vůbec zdržovat?

A pamatujete na případ (před 14 lety) podnikatele Jiřího Kotíka, který dostal desetiletý trest za podvody se škodou ve výši stovek miliónů korun. Stížnost v jeho prospěch dala dříve tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Nejvyšší soud její stížnost zamítl jako neopodstatněnou, muž byl nicméně mezitím z vězení propuštěn. Stížnost kritizoval i nástupce Kovářové Jiří Pospíšil. No, a co čert nechtěl, Klaus Kotíka také omilostnil. Však my víme, že penězům je jedno, odkud jsou, důležité je, že se točí.

Nevím, zda je dobré, když prezident „napravuje“ chyby soudů, a jasně jim sděluje, co je, a co není, vražda nebo podvod. Tu mám dilema. Klaus se zastal  ochránce svého majetku proti zlodějům, na druhé straně se zastal toho, kdo okrádá, tedy podvodníka.

Tím si však hlavu nelámejme, Vševěd přece myslí za nás.