Nechci, aby byly zmrazeny důchody, zvýšeno DPH a nelíbí se mi ani další úsporná opatření. V tom jsem stejný jako Paroubek s Topolánkem, ale na rozdíl od nich je mi jasné, že není možné zvyšovat státní deficit a je potřeba hledat úspory. A tak se se zmrazením důchodů a zvýšením DPH pomalu smiřuji. Jenom nechápu, proč hasičský sbor Paroubek a Topolánek není schopen se sejít a řešit požár. Ono to počká, až se hasiči sociální demokraté dostanou k moci a pak zváží, jestli je ten požár skutečný a má smysl ho hasit, říká jejich velitel Paroubek.
Topolánek si není také jistý, že jde o skutečný požár a čeká, jestli místo požáru nepřide spíš povodeň. Ale je to úplně jedno jestli nás zahubí oheň nebo voda, je jisté, že když nezačne vláda za podpory všech stran okamžitě hledat řešení, dojdeme jisté záhuby.
Souhlasím s ministrem Janotou, že je třeba zvýšit DPH, i když mne to bolí. Souhlasím se zmrazením důchodů, ačkoliv se mne to bezprostředně týká, nelíbí se mi zvýšení spotřební daně, ale chápu, že jiné cesty není.
Líbí se mi ale, že na záchranu ČSA je ochoten odstoupit management, když zaměstnanci si sníží platy a tím zachrání svou společnost, která jinak zkrachuje a o platy pak přijdou v plné výši. Nejsem ale naivní a jsem přesvědčen, že to management nemyslí vážně, protože si je jistý, že si zaměstnanci na své platy sahnout nenechají. Nikdo si na ně nenechá sahnout. Moc by se mi líbilo, kdyby si o patnáct procent snížili plat poslanci, kteří ke zkáze společnosti přispěli nejvíc tím, že včas nepřijali odpovídající opatření a příslušné zákony. A to jenom proto, aby náhodou nepřišli o koryta a ze strachu z nepopulatistických opatření. Neudělají to a spíš si navrhnou mírné zvýšení svých prebend, aby mohli krizi čelit s větším úspěchem. Stejně jako se obézní člověk musí přežrat, aby měl sílu se svou obezitou bojovat.
Žijeme v patové situaci. Politické strany nemají za nic zodpovědnost, protože nevládnou, vláda nemá mandát a Paroubek se s Topolánkem nepotkal, aby společně s premiérem a ministrem financí řešili problém, co dál. Zjevně je jim ekonomický vývoj našeho státu lhostejný. A krize nekrize, deficit nedeficit, budou dál vyhazovat prachy za přiblblé kampaně, aby prostřednictvím voličů získali potřebý počet mandátů (koryt), který by jim umožnil vládnout. Ale komu a pro koho? Po volbách budou populistické sliby stejně zapomenuty a pár let nám vítězná strana bude namlouvat, že všechny problémy, které máme, způsobila ta strana druhá, protože o politické vině vždy rozhoduje vítěz.
Začínám mít pocit, že kdyby nám dočasná vláda vládla ještě pár let, vůbec by se nic nestalo. Pouze by se ušetřily velké peníze, které strany vyhodí za volby, přestaly by se házet vajíčka na Paroubka a kameny na Topolánka (pokud to byly vůbec kameny) a nemuseli bychom nosit warholovské tričko s portrétem knížete, který mne znechutil výrokem, že popularita je něco, co se nedá schovat do ledničky.
Tak si, milánkové, svou populariru užijte: Paroubek svého "lenonna" v Reflexu, Topolánek naaranžované staré jizvy a kníže svůj warholovský portrét. Jenom se bojím s čím ještě přijdou komunisti a Čunek. A taky nevidím ani minimální snahu najít cestu z ekonomické šlamastiky. Že by ale Janota přeháněl?
