Kocáb chce malé ministerstvo, které by za 400 miliónů ročně pomáhalo převážně Romům začlenit se do společnosti a najít jim práci. Máte smůlu, pokud nejste Rom, protože vám práci nikdo nesežene. Nejsem rasista a mezi Romy, zejména mezi hudebníky, mám pár přátel. A nikdy mne nezajímalo jejich etnikum, zajímali mne jako lidé. Těch 400 miliónů, abyste rozumněli, nedostane žádný z Romů, ale to spolkne ta agentura, která nebude dělat nic jiného, než jim pomáhat.
Když jsem si to vydělil měsíčně a průměrným platem, mohlo by za tyto peníze pracovat nějakých šestnáctset lidí. Pokud by obce, ve kterých ti lidé žijí, přidali padesát procent, protože předpokládám, že produktivita by byla alespoň padesátiprocentní, pak by za ty peníze více než tři tisíce lidí mohlo pracovat a vytvořit něco užitečného. Tím by posílili hrubý domácí produkt anebo by obce mohly tu upravit cestu, chodník, silnici či alespoň posekat trávu. Například u nás už je trochu přerostlá. Takže ne že by nebyla práce, ale nejsou lidi. A pokud bych měl oněch 400 miliónů, pak bych je rozdal tam, kde je - řekněme - největší nezaměstnanost a stavěl bych pomyslné hladové zdi. Nejde jen o to posekanou trávu, ale takový vyčištěný les, který jsme zaprasili, protože nejsme lidi, ale čuňata, by také nebyl za ty prachy marný.
Dát to ale nějakým úředníkům, kteří budou marně bádat o integraci nepřizpůsobivých či jinak Kocábem oznámkovaných lidí, mi připadá marné a neužitečné. Nejsem rasista. Rád chodím nakupovat k Vietnamcům, protože jsou slušní a pracovití. Jedna paní chvíli jednoho z nich pozorovala a když viděla, jak stále chodí kolem své zeleniny a jak postává, řekla procítěně: vy pořád tady stojíte, nemáte křečové žíly? A vietnamský obchodník se na ni bezelstně podíval a řekl: Nemám, ale dovezu.
Omlouvám se za nepatřičný vtip. Jsem pro pomoc každému bližnímu, který to potřebuje, ať je to Rom anebo kdokoliv jiný. Ale jsem proti vyhazování peněz na úřad, agenturu, miniministerstvo, které zaměstná úředníky a ne ty potřebné. Ledaže by těmi úředníky byli samotní Romové, kteří by za ty prachy možná své příbuzné donutili pracovat. A ještě něco: každý vztah je dvoustranný, jak se Romové chovají ke svému okolí, tak se jejich okolí chová k nim. V tom je zakopaný pes. A to žádná agentura pana Kocába nenapraví. Je to na obcích a na samotných lidech. A tak opakuji: nikoho nediskriminovat, ale také neprotežovat. Obojí je totiž špatně.
