Objevil jsem jednu z nejpůvabnějších křížových cest, které jsem kdy viděl. Nachází se v Počepicích na Sedlčansku. Je to kraj, který jsem před časem začal pro sebe objevovat, protože moje někdejší oblíbené kraje jsou jaksi přeplněné. Sedlčansko je půvabné a turistika sem ještě v masovém měřítku naštěstí nedorazila. I když naštěstí pro koho? Naštěstí pro poutníka,který na svých cestách nepotká živou duši.
Ivan Rössler
Na neštěstí pro kraj, který má všechny předpoklady k tomu, aby se stal turistickým rájem. Zejména na podzim zde musí být krásně. Ale zpět ke křížové cestě. Přečetl jsem si, že vznikala v rozmezí 1861 - 1888, tedy bezmála třicet let. Ale myslel si na ni už v roce 1828 farář Antonín Kacerovský, který v Počepicích působil čtyřicet let. Křížová cesta má údajně 14 kamenných křížů, což je obvyklý počet, které křížové cesty mívají. Svízel je v tom, že ačkoliv jsem procházel cestu nahoru i dolů, napočítal jsem jich jen dvanáct. Překvapily mne výjevy vyobrazené na křížích. Byly totiž velice originální. Až na samém konci cesty jsem objevil mosaznou tabulku, která dosvědčuje, že cesta byla obnovena v roce 2001 a obrázky namalovaly místní děti.
Je sice hezké, že křížová cesta byla obnovena a že se o ní dočteme v různých propagačních brožurkách. Je ale smutné, že na místě samotném jakékoliv informace o této cestě chybí a že cesta není značená. Musíte jednotlivé kříže hledat a pak není divu, že vám dva chybí. Také samotné cesty jsou neupravené, zarostlé a i když je z okraje lesa pod kopcem Radešín nádherný výhled (a je tam i lavička), les samotný je však zaplevelený a téměř nepropustný. Takže se vydejte zpět do Počepic a pokochejte se pohledem na Vysoký Chlumec i na krásný kostel sv. Jana Křtitele z roku 1300 (v roce 1790 však byla původní gotika přestavěna do baroka), který je však - jako ostatní kostely v Čechách - zamčený na několik západů. To proto, že se u nás hrozně krade.
A pokud si chcete prohlédnout všech dvanáct dětských kreseb, pak se podívejte sem.
