- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Stát by měl zasahovat a regulovat zákony pouze ty oblasti společnosti, kde je to nezbytné. Smršť stovek zákonů a reforem,, kterými nás bombardují naše (i) evropské orgány, jsou spíše parodií vládnutí.
Ovšem - protože vztahy mezi subjekty ve společnosti jsou komplikované vedle "liberálních" politiků by museli existovat i liberální soudci - kteří by dokázali zjednat právo (i náhradu škody) i v těch případech, kdy toto není regulováno zákonem - prostě jen proto že někomu bylo ublíženo a škoda se stala a spravedlnosti musí být učiněno zadost... Neboli - spravedlnost musí být protipól liberalismu. O Klausův liberální divoký kapitalismus a neviditelnou zlodějnou ruku trhu není o co stát...
Spravedlnost protipólem liberalismu? Neexistuje běžněji chápané pojetí spravedlnosti, než je to liberální.
byl ultrapravičák. Spolutvůrce fašistoidní Action Francaise a velký podporovatel Vichistické vlády. Podobné výpady na liberalismus byly v té době v Evropě slyšet hlavně od fašistů. Byl to takovej francouzskej Mussolini...
Jistě také víte, že nesouhlasil s okupací Francie nacistickám Německem..
znamenal "liberalismus" něco jiného než dnes, politické pojmy se hýbou.
A ve 30.letech bojovaly všechny liberální směry ubohou ústupovou bitvu s kolektivními tyraniemi. Jednu dobu to vypadalo, že různí triumfující Vůdcové dobydou svět, zatímco staří pánové s liberálními názory posedávají u konferenčních stolků a podepisují nesmyslné papíry.
tehdy se slovo liberalismus používalo k označení toho, co dnes označujeme jako levičáctví. Ani jeden z těch termínů není ideální, ale i tak všichni vědí, o co jde,