Startupy a Venture Capital aneb jak zbohatnout?

Jelikož chápu, že i laskavý čtenář si může položit otázku, proč úředník (diplomat) píše o startupech a Venture kapitálu, tak se pokusím stručně odpovědět.

1         Kvalifikace místo úvodu?

1.1      Kurz „Private Equity and Venture Capital“

Dne 29.12.2016 jsem úspěšně dokončil online kurz „Private Equity and Venture Capital“, což samozřejmě není bůhvíjaká kvalifikace, přestože kurz považuji za celkem dobře připravený a zajímavě přednášený (pokud vám nevadí trochu silnější italský přízvuk v angličtině prof. Stefana Caselliho z University Bocconi). Za pozoruhodné ovšem považuji, jak jednoduché je stát se posluchačem kvalitní přednášky v podstatě jakéhokoliv oboru a často v podání světové nebo aspoň evropské kapacity. A zadarmo! Případně za několik desítek eur, pokud na to chcete mít certifikát.

1.2      Knihy

Dalším „klasickým“ zdrojem mých znalostí jsou knihy:

1. Ramsinghani, Mahendra. The Business of Venture Capital: Insights from Leading Practitioners on the Art of Raising a Fund, Deal Structuring, Value Creation, and Exit Strategies. Vol. 612. John Wiley & Sons, 2011 – ta se mi líbila hodně, některé příběhy (citace osobností) jsou pozoruhodné a stále aktuální.
2. Feld, Brad, and Jason Mendelson. Venture Deals: Be Smarter Than Your Lawyer and Venture Capitalist. John Wiley & Sons, 2011 – kniha s trochu menším záběrem, ale zase napsaná s velkým přehledem, humorem a odlehčeným stylem – prostě příjemné a poučné čtení.
3. Wilmerding, Alex, and Aspatore Books Staff. Term Sheets & Valuations-A Line by Line Look at the Intricacies of Term Sheets & Valuations, 2006 – budu detailně studovat pouze tehdy, až půjde o nějaký „deal“.

1.3      PROPEDy

Nemohu nezmínit „nejviditelnější“ část mých aktivit - projekty na podporu ekonomické diplomacie. Startupů se týkaly dva z nich – pochopitelně ty nejzajímavější:

• r. 2014 – „V4 Startups in the Netherlands“ - Úspěšná ekonomické diplomacie aneb žádná polemika s prezidentem
• r. 2016 - Pohádka o tom, jak jsem pomáhal českým startupům a potkal při tom prince

A nejlepší na tom je, že to nejsou pouze „zbytečné úřednické hrátky“, ale tyto projekty mohou a mají také své „happy-endy“ – vítězný český startup z r. 2014 - společnost Mews Systems letos získala investici přes 40 milionů korun od nizozemského investičního fondu Axivate Capital!

1.4      Kontakty

Mám to štěstí, že jsem ve svém dosavadním životě potkal spoustu zajímavých lidí a někteří z nich mají co do činění i se soukromým kapitálem a mohu se od nich učit a získávat další inspiraci pro oblast startupů a Venture kapitálu. Dovolte mi jmenovat pouze tři z nich:

• Jiří Hák, partner, Corpin a.s. - sponzor (Jirko, díky!) české účasti na Startup Garden & Global Investor Tour
• Michal Hanus, investor a partner, Chenen a.s. – zakladatel firmy Logos a hvězda pořadu Den D České televize
• HRH Constantijn van Oranje - Special Envoy StartupDelta – bratr nizozemského krále Viléma-Alexandra

2         Čtyři přínosy soukromého kapitálu

Dále uvádím hlavní přínosy soukromého kapitálu, které vám žádná banka ani úředník většinou nedá (dle kurzu „Private Equity and Venture Capital“).

2.1      Certifikát

Díky, většinou, dlouhému procesu vyhodnocování a „due diligence“ firmy, do které se má investovat, tak pozitivní rozhodnutí potvrzuje její vysokou kvalitu a dlouhodobou perspektivu.

2.2      Kontakty

Někdy to nejcennější, co může firma, společně s investicí, získat - kontakty, které mohou být přínosné v nejrůznějších oblastech podnikání a při získávání nových zákazníků.

2.3      Znalosti a zkušenosti

Většinou ve dvou kategoriích:

• „Soft“ – schopnost řídit firmu;
• „Hard“ – často technické znalosti a zkušenosti v daném oboru – důležité např. v high-tech, ICT nebo farmaceutickém průmyslu.

2.4      Peníze

Většinou se jedná o ten nejviditelnější přínos – finanční investice má pochopitelně vliv také na hodnotu společnosti a pozitivní efekt v nákladech na kapitál.

3         Čtyři startupové státy

Kde hledat inspiraci?

3.1      Silicon Valley: Planeta Startupů

Pochopitelně, musí se začít státem Kalifornie, resp. „Křemíkovým údolím“, kde se zrodily a fungují nejúspěšnější „startupy“ dneška – Apple, Airbnb, Google, Facebook nebo Uber.

Přiznávám, že název i celá tato podkapitola vychází z knihy „Silicon Valley: Planet Startup“ (2016) autorů Arne Maas a Peter Ester. V případě Silicon Valley se jedná o výjimečnou kombinaci institucionálních a kulturních aspektů. Mezi klíčové instituce patří vysoká koncentrace kapitálu (Venture Capital), špičkových univerzit a výzkumných center, vládní podpora a podpůrný eko-systém – právníci nebo poradci. Mezi hlavní kulturní aspekty Silicon Valley patří orientace na velké myšlenky a produkty – touha „změnit svět“; dobrá řešení nejsou dostatečná; skvělí lidé a skvělé nápady jsou všudypřítomné – „cítit ve vzduchu“; skvělá podnikatelská atmosféra a zároveň vysoká tolerance neúspěchu. Neúspěch – bankrot je pouze (nutným) krokem k finálnímu úspěchu, nikoliv celoživotní stigma.

3.2      Izrael: Národ Startupů

Kniha  Start-up Nation (autoři Dan Senor a Saul Singer) hledá odpověď na otázku: jak je možné, že v Izraeli - v zemi, která existuje pouhých šedesát let, má 7,1 mil. obyvatel, nedisponuje žádnými přírodními zdroji, je obklopena nepřáteli a od svého založení je nepřetržitě ve válečném stavu - vzniká mnohem větší počet nových firem než ve velkých, stabilních zemích, které žijí v míru? Autoři popisují s využitím příkladů a příběhů předních izraelských podnikatelů a investorů, jak izraelská kultura, utvářená nutností překonávat nepříznivé podmínky, vyúsťuje v jedinečnou kombinaci novátorství a podnikatelského elánu.

Izrael není jen země, je to také určitý způsob myšlení. Zatímco jiné národy kladou důraz na korektní chování a pečlivé přípravy, Izraelci stavějí na první místo „chucpe“. „Když izraelský podnikatel dostane nový nápad, pustí se do jeho realizace ještě tento týden," říká výstižně jeden americký analytik. Za klíčové faktory hospodářského vzestupu této země lze označit izraelskou imigrační politiku, strategie v oblasti výzkumu a vývoje a povinnou vojenskou službu. Umožňuje tak porozumět důvodům, proč je mezi tituly obchodovanými na akciovém trhu NASDAQ zastoupeno více izraelských firem než firem z Evropy, Jižní Koreje, Japonska, Singapuru, Číny a Indie dohromady. Kniha dokládá, že z izraelského příkladu se mohou poučit nejen jiné země a národy, ale také jednotlivci, kteří chtějí vybudovat vzkvétající podniky.

Deset nejzajímavějších startupových společností v Izraeli.

3.3      Nizozemsko: Království Startupů

Název „Království Startupů“ je pro Nizozemsko opravdu charakteristický. Samozřejmě, Nizozemsko je stále království a, jak jsem naznačil výše, princ Constantijn je do nizozemského  startupového  ekosystému osobně zapojen jako šéf („Special Envoy“) klíčové organizace StartupDelta (stal se nástupcem jiné „královny“, bývalé eurokomisařky, Neelie Kroes) a byl také předsedou Startup Fest Europe. Ale ani ostatní členové královské rodiny se podpory podnikání neštítí, ba právě naopak, maximálně jej podporují např. při svých zahraničních cestách nebo při návštěvách podniků v Nizozemsku.

Dalšími důkazy úspěšného rozvoje startupového prostředí v Nizozemsku může být např. původně nizozemský nápad „Get in the Ring“, který se stal celosvětovou akcí nebo postavení Amsterdamu mezi evropskými startupovými „huby“ – na 4. místě (za Londýnem, Berlínem a Paříží). Neméně důležitý je také celkový objem Venture kapitálu, tento parametr umisťuje Nizozemsko opět na 4. – 5. místo mezi zeměmi EU s absolutní výší 180 mil. USD (viz OECD (2016), Entrepreneurship at a Glance 2016, OECD Publishing, Paris. DOI: http://dx.doi.org/10.1787/entrepreneur_aag-2016-en).

3.4      Česko: Země robotů, kiwi a antivirů?

A co Česko? Zůstaneme, resp. staneme se opět zemí „zlatých českých ručiček a chytrých hlaviček“, zemí robotů (zde myslím samozřejmě na Karla Čapka, ale také na Průmysl 4.0), kiwi (Kiwi.com, dříve známá jako Skypicker, internetová cestovní agentura – dnes pravděpodobně nejvíce rostoucí český startup) a antivirů (spojení dvou českých „unicornů“ – firem AVAST a AVG)?

Bohužel, dle výše uvedených parametrů (startupová centra nebo objem Venture kapitálu) zaostáváme nejen za Nizozemskem, ale také za ostatními zeměmi V4 i některými dalšími východoevropskými státy. Můžeme tak jen doufat, že u nás bude vznikat více nových a úspěšnějších startupů, které budou mít k dispozici dostatek kapitálu a zejména schopných lidí.

4         Doporučení

Jak tedy zbohatnout a/nebo být úspěšný?

4.1      Založit startup?

Dle všech příznaků i dle prof. Stefana Caselliho je dnes ideální doba pro založení vlastního startupu. Po celém světě, v Evropě a relativně i v ČR je k dispozici velké množství kapitálu a úrokové sazby jsou nízko nebo dokonce negativní. Neustále také vzrůstá zájem o alternativní investice, kam Private Equity a Venture kapitál pochopitelně patří a navíc rostou ekonomiky většiny zemí.

Založit startup je prostě ta nejjednodušší a zároveň nejsložitější (úspěšný „exit“ nebo dokonce „IPO“ – uvedení na burzu) věc na světě!

4.2      Založit fond?

To je o něco složitější, protož je k tomu třeba kapitál a/nebo schopnost přesvědčit investory, aby vám svěřily své prostředky. Nicméně, i zde existuje velké množství možností a úspěšných příkladů - Investiční fondy českých a slovenských miliardářů, aneb není fond jako fond.

4.3      Nečekat na Národní inovační fond?

To je typický český (úřednický) příběh – projekt, který se táhne již několik let. Přestože soukromí investoři si od tohoto nápadu většinou drží odstup, tak v zásadě je to dobrá myšlenka a pokud nedopadne úplně blbě její implementace, tak by mohl Národní inovační fond aspoň několika firmám pomoci k investicím a snad také k úspěšnému růstu a tedy i růstu celé české ekonomiky.

4.4      Přijet na RoboBusiness Europe 2017?

Na závěr si (opět) ohřeju vlastní polívčičku a zvu každého, kdo chce vidět, jak může vypadat naše budoucnost s roboty a AI, aby se přijel podívat do Haagu (místo původně plánovaného Delftu – změna zatím nebyla oficiálně potvrzena) na RoboBusiness Europe - největší evropský robotický kongres, který se zde bude konat ve dnech 19.-21.4.2017 (další detaily - Kdy nás převálcují roboti a umělá inteligence?). V ideálním případě zde bude k vidění také „Český pavilón“ (viz také Projekty na podporu ekonomické diplomacie), čímže se kruh uzavírá a já mohu odejít, resp. odjet na dovolenou.