Celibát potvrdil je neoddělitelnou součástÍ kněžského povolání. Celibát v počáteční církvi nebyl běžnou praxí a jeho prosazení trvalo tisíciletí. V současné době je to povinný stav duchovních a řeholních osob. Není to v ynález křesťanské církve, například v Římě museli žít celibátním životem vestálky nebo inické knižky. Stejně tak mniši, mnišky vyznání  budhistického význání. Islám a judaismu o proti tomu  celibát nepraktikuje.

í

Já to vidím trochu jinak. Světská šlechta měla vícero potomků a tím se její léno dělilo. Za nějakou dobu již nebylo co dělit a někteří bráškové museli z kola ven. Nejprve se z nich stávali lapkové, kteří přežívali v lese na bratrově území a brali si násilím z toho, co jim také z jejich pohledu patřilo. Aby se omezilo loupežnictví, vytvořila si šlechta sociální systém pro nadpočetné potomky. Ti pak mohli buď jako vojáci dojít ke kořisti a zakoupit léno, nebo dožít v církevním zařízení v relativním dostatku. Tato církevní zařízení byla ale budována z prostředků světského feudála a tento neměl zájem, aby se mu takové příbuzenstvo ještě rozmnožovalo. Veškerá práva a majetek církev totiž získávala z vůle světského vládce a bylo na jeho posouzení, v jakém stavu tuto charitativní organizaci chce mít. Zavedení celibátu bylo logickým krokem, protože chudých šlechtických dítek bylo i tak dost.

naprostý nesmysl

Osobně si myslím, že hlavní důvod byl v soustředění kněží na svůj úřad. Majetek v tom jistě taky hrál roli, ale spíše v tom smyslu, že kněz se nemusel nestaral, zda uživí rodinu a zda dobře zaopatří své děti, takže se mohl soustředit o svůj úřad. Zkrátka jakési oproštění od pozemských a všedních starostí o rodinu, peníze a tak. 

Každopádně mě ale zaujala ta pasáž, že byli ženatí kněží uvrženi do vezení a jejich manželky a děti prodány do otroctví. Máte k tomu nějaký zdroj, odkud jste to čerpal? Nepochybuji, že v jedenáctém století se dělo ledacos, ale tohle je docela drsné a zasloužilo by si to nějaký důvěryhodný zdroj,

Ono se to hlavně nedělo. Jediné co církev požadovala, aby se kněží vzdali svých konkubín a u ženatých kněží byla určitá časově omezená výjimka. Ostatně po celou dobu trvání celibátu je možné udělit svátost kněžství i ženatému muži a to v takzvané nouzi.

Mohl byste mi vysvětlit, jak může dítě kněze dědit církevní majetky? Blbost, kterou jste napsal, demonstruji na skutečných případech: 

1) Chlapec XY přišel na svět jako nemanželský syn kněze a jeho milenky. Onen kněz byl velice bohatý, po rodičích zdědil mnoho majetku, v církvi dosáhl vysokých pozic - rektor univerzity, monsignore. Když mu byly tři roky, jeho otec zemřel na infarkt. Matka nechala za pomocí testů DNA potvrdit otcovství. Na základě toho soud rozhodl, že chlapec zdědí majetek ve výlučném dědictví otce - jeho soukromý byt, auto, sbírku obrazů, šperky, podíl v nějakých firmách, soukromé peníze, celé asi v sumě tří milionů zlotých. Chlapec NEZDĚDIL vůbec nic z církevního majetku, ani jeho církevní byt, ani obrazy, které v něm byly, prostě nic. Na církevní majetek neměl totiž žádný nárok, jeho otec jej měl pouze zapůjčený k užívání, ne ve vlastnictví. 

2) Jiný chlapec XY přišel na svět jako nemanželský syn kněze a jeho milenky. Kněz měl jednu kapsu prázdnou, druhou vysypanou, bydlel na faře, jezdil autem od biskupství (tak žije mimochodem většina kněží), na soukromém účtu měl pár tisícovek. Co zdědí děcko po jeho smrti? Pár tisícovek. Nemá nárok na CÍRKEVNÍ majetek, který měl otec pouze k užívání. 

O tom, že netušíte, že byl celibát od počátku křesťanství stavěn dokonce výše než manželství, že jej doporučoval už sv. Pavel, že manželství kléru bylo po řadu století jen tolerováno, u mnichů byl celibát povinností a jeho zavedení pro všechny bylo vyvrcholením staletých debat... no, hlavně, že máte názor.

Jak již psal Ondřej, celibát je v církvi od počátku a to nejen díky slovům apoštola Pavla, ale také v tom hrály roli slova Ježíše Krista. Opusťte vše a následujte mě. Další roli v tom sehrálo mnišství a to nejdříve východní a pak i západní. Ale od počátku se celibát těšil velké vážnosti, takže jeho uzákonění v kanonickém právu nespadlo samo z nebe. Jinak ve východních církvích je celibát povinný pro ty, kteří se stanou kněžími jako svobodní a naprosto povinný je pro biskupy. Ženatý muž se může stát pouze diakonem anebo knězem. Nikoli však biskupem. Svou roli v tom hraje řečtina, jako významově širší jazyka tím rozdílnější teologické chápání než tomu bylo na latinském Západě. 

Jinak celibát je dobrovolný. Každý seminarista ví, že kněžským svěcením přijímá i celibát a před svěcením je ještě několikráte dotazován, zda přijímá život v celibátu. Pokud ne, je to vystudovaný teolog, laik, který je zařazen do struktur církve mimo duchovní povolání.

Celibat neni specialitou katolicke cirkve. 

Je to docela rozsirene u "svatych muzu" ruzneho smeru jako symbol odvrhnuti 'pozemskeho', tedy vcetne fyzicke slasti a pudu rozsirovat sve geny.

Nepriklad v indii svati muzove, mnisstvi v budhismu atd. atd.

Samozrejme ta vase "komunisticka teorie" duvodu celibatu je velmi jednoducha na pochopeni, ale to je tak jeji nejvetsi hodnota

Podobne by se dalo naopak argumentovat ze celibat prispel k tomu ze knezi se nesnazili shromazdovat majetky pro sve deti a tim odpadla motivace pro korupci u lidi s vysokym cirkevnim uradem.

Ale proste nejlepsi je se zamyslet ze proste neni nic uplne jednoduche, vsechno ma spousty duvodu, a celibat je atribut spousty duchovnich a nabozenskych smeru na svete.

To tedy nemáte zdaleka pravdu. V křesťanství se celibát vyskytoval prakticky od začátku. Doporučoval jej například už svatý Pavel. Faktem je, že zpočátku byl dobrovolný, posléze se stal povinnou součástí mnišského života. Duchovní, kteří nežili v klášterech, se však ženit mohli.

Po Velkém západním schizmatu 1054, kdy došlo k rozdělení církve na východní a západní, se na Východě udržela tradice dobrovolného celibátu mimořeholních kněží a povinného u řeholníků. Na Západě pak celibát s většími či menšími úspěchy byl zaveden. Ovšem ještě například kronikář Kosmas (zemřel 1125) ženatý byl.

Nedokážu posoudit, jakou roli hrál majetek v uzákonění povinného celibátu v katolické církvi, nicméně v jiných křesťanských církvích se celibát vyskytoval jako dobrovolný a problém s majetkem tam evidentně neměli. A tvrdit, že katolická církev je zvláště fixované na majetek, poněkud bledne ve srovnání například s církví východní, kde rozhodně výzdoba chrámů přesahuje katolický standard (snad kromě baroka).

No to jste objevil doslova Ameriku... dalo to hodně práce, zjistit, že je tak bohatá, rozšířená a dlouho trvající organizace v první řadě těžce pragmatická?

A není to zásah proti právu člověka na sebeurčení. Ještě jsem neviděl, že by se stal někdo knězem proti své vůli a že by mu celibát během studují zatajili.