- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Chtěla bych Vám napsat něco moc krásného, hřejivého... došla slova:-)
Děkuji moc! Nevím, jak jinak vyjádřit, že jste mě pohladila po srdéčku. Ale jsou okamžiky, kdy jsou slova zbytečná. Krásné svátky!
Také díky za kompliment, jestli jsem to dobře pochopila. Napsala jsem to tak, jak jsem to cítila. (A večer pak nemohla spát, protože se mi celý ten pocit zoufalství z tinnitu ouplně živě vybavil.)
Dostala jsem však do mailu zprávu, proč odrazuji od operace!? Nevím, jestli to z článku vyznívá, ale opravdu nikoho od operace neodrazuji!!! Psala jsem jen a pouze svůj zážitek. Nepočítala jsem s pooperačními komplikacemi, a takhle to dopadlo. (Kdo by také s komplikacemi počítal, když takový případ je asi v poměru 1ku 20ti, že? )
Dneska jsem však za kochlík ráda, opravdu že jo.
do dalšího života hodně síly,hodně životní pohody a štěstí.
Naše dcera je také neslyšící, ve dvou letech prodělala zánět mozkových blan. Přesto vystudovala, má rodinu. Ve Vašem posledním blogu mě zaujal výraz "naučit se s tím žít". Když dceru postihla hluchota, lékař nám řekl, že si na to zvyknem. Ne, nikdy jsme si na to nezvykli, ale naučili jsme se s tím žít.