Tady v USA

Tady v USA se všichni navzájem respektují, zdraví, nekdy to ale působí falešným dojmem. Leš, ten respekt bude dědicví minulosti, ono se totiž dříve stávalo to, že ten be respektu nepřežil, že.

Japonci

nejsou spokojenější než lidé jinde, jen jsou naučení nedávat své emoce tolik najevo. Jinak se mi článek líbil

je to uplne jednoduche...

protoze se tam nekrade...

lidi jsou v zasade vsude stejny...

vsude narazite na hajzly a zmetky, stejne jako liho hodne, mile a ochotne. Ale je fakt, ze na zapade (muzu hodnotit jen jako obcasny turista) se ti spatni alespon tvari jako ti hodni. Takze je tam v dusledku milejsi ovzdusi (nejen, ze pri dobre nalade se dela usmev, funguje to i naopak - lidi se na vas usmivaji, odpovite jim a mate lepsi naladu). Takze toto hodnotium urcite lip, nez vetsinovou napruzenost u nas.

S obchodama je to jeste vyraznejsi - a anglii se zene prodavacka omluvila, ze musela cca minutu cekat ve fronte (!), placeni kartou bylo v pohode i za maly nakup a prakticky stejne rychle, jako hotovosti. Prodavaci davaji najevo "nas zakaznik-nas pan". U nas aby se clovek obcas omluvil, ze vubec do obchodu vleze, nedejboze, aby se na neco zeptal. Vopruz. Ja to resim tak, ze kdyz se mi nelibi jejich chovani, proste odchazim. Kdyz to udela vic lidi, tak jim to dojde. Nebo skonci...

to je ale pěkná blbost

ve Francii mě okradli, v Itálii jsem dostal hnusnou oschlou pizzu na špinavém talířku .... zato ve Spytinově mají v hospodě krásnou příjemnou prsatou servírku a výborné uzené kolena ......... no a toto hodnocení je stejně "objektivní", jako to vaše

Re: to je ale pěkná blbost

A jaký máš zážitek z Japonska, všudybyle?

Ale,

stejně všichni všude jen čekají na vaše peníze, nic jiného v tom není. Mně nemusí nikdo poklonkovat a nemám moc ráda, když mi obchodníci přejí krásný den anebo mějte se hezky. Mně úplně stačí, když mi prodavač prodá žádané zboží, ani se u toho nemusí usmívat, když se mu nechce.

Poněvadž v Německu nakupuji

cca 1x týdně ve fabrice a přitom i v obchodech - tak jsou všichni příjemní, kafíčko uvaří, pošlou k narozeninám přání na počítači - minule to holt spletli a místo k narozeninám v červnu mi popřáli šťastné prožití vánoc. Ale jako dělník i malý ouřada - i kdybych se jmenoval ne Honza ale Hans - bych tam pracovat nechtěl. Tím netvrdím, že se nemáme to lepší přiučit. Bohužel vztahy ochladly i díky chování mnoha lidí z východu včetně ČR, problémy s Turky atd.

NAPROSTO SOUHLASÍM

Nemohu nežli říci, že mám naprosto stejný pocit. Lidi se strašně málo usmívají, a když se jich zeptáte : " Jak se máš?", tak Vám každý vylíčí sadu utrpení a neštěstí, které ho právě v uplynulém období potkalo. Ve skutečnosti se ovšem většina má v podstatě v pohodě. Ta permanentní naštvanost se netýká jenom lidí pracující ve službách, ale tam je to nejvíce vidět. Letos jsem byl s rodinou na dovolené v Beskydech. Krásný kraj a nádherná příroda. Úroveň služeb a ochota lidí ovšem na OTŘESNÉ úrovni. Vždycky si tak v duchu říkám, když potkám číšníka, který je neochotný, proč dělá tuhle práci? Proč nejde dělat jinou, když ho to nebaví? Dneska jsem chtěl v restauraci k obědu 0,5l točené limonády. Řekli mi, že to nejde, že točí jenom do třetinek. Nechápu proč? A podobných příkladů je deset denně. Myslíte, že nás (mám na mysli náš národ) tahle neochota a naštvanost někdy přejde?

Re: NAPROSTO SOUHLASÍM

Doufám, že jste se kvůli prkotince nenaštval. Mohl jste si dát dvě třetinky, je to téměř totéž jako půllitr.

Tuhle jsem byla s pražskou SPZ v Brně...

Inu, máte pravdu, na západě je lépe.

Re: Tuhle jsem byla s pražskou SPZ v Brně...

ano, jakmile je člověk s pražskou SPZ v Brně dějou se neuvěřitelné věci; řídím dost a jsem z Prahy, takže v provozu jezdit umím, ale to co dělají Brňáci, nedělá nikdo jiný

Musím přiznat,

že po letošní dovolené strávené "na západě" - resp. v Německu na kole, jsem naopak v lecčems přehodnotila své výhrady k domovině.

Ano, chování lidí, bez debaty. Zvlášť tedy chování řidičů z pohledu cyklisty. To si člověk připadal jak v jiném světě...

Nicméně zrovna s těmi službami už to až tak nevypadalo. U nás jsem přece jen zvyklá, že i v malé vesnici je nějaká ta "jednota", i když s nic moc otvírací dobou - takže zjištění, že nakoupit lze jen ve větších městech (a v neděli nikde), bylo docela velkým překvapením...

Podobně zase jindy ve Francii,či Švýcarsku,  že restaurace mají otevřeno přes oběd a pak až večer. Pokud se chce člověk někde najíst třeba ve tři odpoledne, má smůlu...

Jasně, nic z toho není nijak dramatický problém, dá se tomu přizpůsobit - ale jen když o tom víte. První dny se neznalý turista nestačí divit.

Re: Musím přiznat,

Zapomněla jste dodat, že na takovém správném německém venkově nefunguje MHD, takže kdo nemá auto, ze svého bydliště se dostává jen velice těžce, to mě tehdy udivilo, s tou nedělí je to taky pravda a ve státní a církevní svátky, kterých je samozřejmě víc, si taky nikde nenakoupíte