365 veršovánek aneb Každý den svátek - 5. část

Ano, já vím, zase zveřejňuji blog později... A moje výmluva zní: stejně to nikoho nezajímá, čtenost a sledovanost díl od dílu klesají a do toho se stěhujeme. Ale vytrvávám!

A zrovna minulý týden jsem poslouchal audioknihu o Amazonu. Jedna zajímavá pasáž pojednávalao době, kdy Amazon umístil na své stránky žebříčky prodejnosti knih, které se staly radostí a zároveň prokletím pro všechny autory, kteří se mohli kdykoliv online podívat, jak si stojí prodej jejich knih... Což mě logicky přivedlo k zamyšlení nad tím, zda všechno, co človek udělá, musí být hodnoceno výkonem - počtem prodaných výtisků, počtem návštěvníků, počtem shlédnutí... Samozřejmě, že nemusí, ale je příjemné (zvlášť pro autory, jejichž ego je mnohdy zbytnělé a taky zranitelné) vědět, že se o jejich tvorbu někdo zajímá. V tomto případě srovnání se ševcem, jehož vyrobené boty nikdo nechce, trochu pokulhává, protože švec vyrábí boty kvůli obživě, kdežto autor tvoří z potřeby, z nutnosti. Tak to aspoň mám já.

Užijte si básničky a kdo to má rád video, mrkněte sem.

Miloš

Teplo

Se zimou v pokoji zatočí Miloš:
aniž by sám musel vstát z vyhřáté postele,
otočí hlavu a řekne: Přilož!
Ó, jak je dobře, když má člověk přítele.

Zora

Řešení

Přišel jsem na to, jak vyzraju na Zoru:
Až ji zas napadne nahlas mi kázat,
budu jen naslouchat všem jejím názorům
a pak mi náhodou upadne váza.

Ingrid

Na lůžku

Tajemná a svůdná je malá Ingrid,
do jejích očí pohlédnu něžně,
v kalupu mrkne se, jestli jsem zakryt,
je totiž sestřičkou – dělá to běžně.

Otýlie

Déšť

Kampak se vydala Otýlie
a s ní zmizeli i naši dva kokři,
jestli šli ven, když tam tak lije,
to budou, kurva drát, všichni tři mokří.

Samozřejmě jsem nemohl v touze po absolutním rýmu nechat ležet ladem tuto rýmovačku:

Zklamání

Zklamaná bývá Otýlie,
když si to rozdává se starým strejdou,
který má nadváhu, otylý je,
některé polohy jim prostě nejdou.

Zdislava

Večírek

Potichu úpí teď Zdislava,
nešťastně spílá si: Jejda!
To byla zas včera oslava,
další divokej mejdan!

Robin

Hazard

Sázíme společně s Robinem
(většinou dost velký prachy)
koupíme losy? – coby ne!
týden pak klepu se strachy.

Marika

Trenérka

V létě nám zadala Marika túru,
ať prý se vydáme po černé trase,
Franta hned nakreslil karikaturu
a pod ní napsal: Tlustá jak prase!

Ani v tomto případě jsem se nesmířil s touto sice roztomilou, ale trochu kostrbatou rýmovačkou, a vyrobil jsem veršovánku ještě jednu.

Závoj

Přišel jsem si pro Mariku,
měla závoj bílý,
hned jsme zašli na matriku,
už je, holka, v cíli.