Parrrlamentní konsssensssusss

Vražda kultivovanosti projevu nastává, když se na Radiožurnálu ke složení Poslanecké sněmovny vyjadřují dva její členové. Tedy vražda je to skoro vždy, když se veřejně vyjádří poslanec, ale dvojnásob, když jsou to Tomio Okamura a Jan Hamáček.

Tomio: My sssssssi mysssssslíme, že kdyžžžžžžž má ČČČČSSSSSSSSSSSSD přředsssssssedu vlády, neměla by mít předssssssssedu Possssslanecccccccké ssssssněmovny. 
Jan na výzvu moderátora, aby tato sssssslova komentoval: Tak já nechci brrrrrát panu Okamurrrrovi jeho prrrrrávo na vlastní názorrrrrr. Jinak ale sociální demokrrrrraté deklarrrrovali, že tato pozice je prrrrrro nás strrrrrrrategická….
S se v češtině tvoří za horními předními zuby. Tomio Okamura, pokud jsem si mohl všimnout, je tam má, není tedy žádný důvod, aby mně (a dalším posluchačům) dráždil svým šišláním kladívko a kovadlinku! R je v naší mateřštině vibranta, jazyk kmitá proti hornímu patru v přední části ústní dutiny. Nemůžu bohužel potvrdit ani, jestli má Jan Hamáček páteř, natož horní patro, ale je pravděpodobné, že to druhé ano. Není tedy důvod, aby patlal, jako když padá po roletě a brzdí dvacetníkem.
Chyběl jim tam už jen šéf Senátu Milan Štěch se svým bezpodmínečně diskvalifikujícím obouretným l. Předseda Senátu, (potenciální) předseda Poslanecké sněmovny (oficiální reprezentanti Česka navenek i dovnitř) a poslanec, který se umí (a jistě bude) vyjadřovat absssssolutně ke vššššššemu, mají v dospělosti vadu řeči. Bezva.
Jen pevně doufám, že tohle nebude jediný konsenzus napříč oběma komorami Parlamentu…