Tichá bouře: Jak nezešílet (úplně)

Život je jako cirkus. Akorát místo artistů jsme my, kteří se snažíme udržet rovnováhu mezi prací, rodinou, přáteli a občas i nějakou tou osobní hygienou.

A místo klaunů jsou to… no, vlastně taky my. Protože jestli jste někdy stáli v kuchyni s ponožkou v ruce a neměli tušení, co jste vlastně chtěli udělat, vítejte v klubu.

Můj týden by se dal shrnout do tří fází: Pondělí – absolutní odhodlání změnit život, být produktivní, sportovat a jíst zdravě. Úterý – první krize, ale pořád to držím. Středa – rezignace, všechno je jedno, večeřím rohlík s hořčicí a zapíjím ho minerálkou, protože už není ani pivo. Čtvrtek – pracovní peklo, všichni něco chtějí, já chci jen klid. Pátek – úleva, protože přežít tenhle týden je stejný výkon jako dostat kočku do přepravky. Sobota – plánuju relaxovat, ale místo toho dělám všechny věci, na které v týdnu nebyl čas. Neděle – ráno klid, odpoledne úzkost, večer v panice hledám, co jsem měl už v pátek udělat do práce. A pak to začne nanovo.

Sny mám, samozřejmě. Jen se nějak ne a ne splnit. Ne že bych se nesnažil – ale život je takový zlomyslný kouzelník, co mi místo jednoho splněného přání dá tři nové problémy. Chci se naučit nový jazyk? Skvělé, ale místo toho zjistím, že mi vypršela technická a auto momentálně funguje jen silou vůle a lepicí pásky. Chci si udržet pořádek doma? Paráda, ale stačí jeden hektický týden a moje domácnost vypadá jako laboratoř, kde testují, co se stane, když necháte špinavé nádobí mutovat. Chci být zdravý? Jasně, a pak se přistihnu, jak ve tři ráno jím chipsy, protože prostě… život.

Rodina, přátelé, práce – to všechno nějak kličkuju, občas něco nestihnu, občas na něco zapomenu a občas se přistihnu, jak v obchodě deset minut civím na regál a snažím se rozpomenout, co jsem tam vlastně chtěl. Když mi život hází klacky pod nohy, beru je a stavím z nich improvizované schody. Někdy se zřítím, někdy se posunu dál. Ale pokud se něco učím, tak to, že v tomhle chaosu je humor jediný způsob přežití.

Vítejte v Tiché bouři. Jestli taky máte pocit, že život je nekonečný seznam úkolů, které se samy magicky rozmnožují, čtěte dál. Příště třeba o tom, jak přežít týden bez nervového zhroucení – a proč je káva důležitější než kyslík.