Zamyšlení nad dnešní dobou

Člověk si pročítá různé články, které ho buď štvou, či těší (těch je ale mizivé množství) a musí se prostě zamyslet. Podotýkám pro některé rýpaly, tohle je můj subjektivní názor, který se nebude shodovat s jinými.

Když si člověk pravidelně čte dnešní články o naší politické scéně, jak má většina národa problém s dluhy, jak nám ta Evropská Unie jde pomalu, ale jistě tam kam slunce nesvítí, jak světová ekonomika stojí nad srázem do hluboké propasti...Opravdu se musí zamyslet co dál.

Denně se můžeme dočíst, jak velká část občanů je pod náporem exekucí, insolvencí ( před měsícem překonal počet návrhů na insolvenci hranici 20ti tisíc, pro zajímavost v roce 2010 jich bylo 15 tisíc a 2009 něco kolem 10ti tisíc a náklady na jednu insolvenci činí 50tisíc korun českých), zatímco si náš stát vesele utrácí, je plný korupce, zlodějin, afér, neschopných lidí, kteří dokáží jen mlžit. A člověk si říká, kolik toho národ český, moravský a slezský ještě zkousne, než opravdu vyrazí do ulic. Ne pro nějaké směšné odbory, kterým jde hlavně o jejich vyhřátá místa, ale sám za sebe.

Dívám se na Evropskou Unii, v jakém stavu se nachází, čtu o tom, jak se boj o zachování ideálů spíše změnil za boj europolitiků zachovat si výborně placené místo. Jak se mění názor občanů těch států, které teď platí za neschopnost těch ekonomicky slabých. (vůbec se jim nedivím) A celá tato mašinérie stojí na bankách, které si z toho všeho udělaly výhodný obchod.

Čímdál častěji čteme názory ekonomů, různých odborníků, že to nejhorší ještě přijde.

Den ode dne se objevují v diskusích názory, že za minulého režimu bylo přispěvovatelům lépe, a běhá mi mráz po zádech, když to čtu. Zapomíná se najednou na pochybné uplatňování jakého si práva ( neříkám, že by dnes to bylo lepší), na síť udavačů a informátorů ( zeptejte se pošťáků, oni moc dobře ví, kdo ve vašem sousedství byl udavač). Ano člověk měl zaručenou práci, bydlení, základní potřeby, ale jen za to, že držel ústa a krok. Nikdo z nich ale nevidí, že si vystačil s platem co měl, jen díky tomu, že nabídka trhu byla velice omezená. Dnes je tolik věcí co si člověk může pořídit, ale zase na to nemá ty peníze.

Ideologie jsou krásné věty, myšlenky, slova...Dokud se jich nezhostí člověk.

A teď nemyslím jen socialistické myšlenky, komunistické myšlenky, ale i demokratické. Neexistují na světě politici, kteří by se nenechali zlákat nabídkou peněz, moci. Protože takový je prostě člověk.

Jeden pak se musí zamyslet, jak tohle jednou skončí. Pádem ekonomiky, což vyustí ve válku o zdroje a teď nemyslím jen o suroviny, ale i o potraviny a základní potřeby, či v anarchii, kterou se vlády budou snažit potlačit silou. Nekteří doufají v návrat socialismu, či komunismu - prostě návrat totalitního režimu...

Tento svět, lidský svět, lidské politické a sociální společenství a řád jak ho známe je krůček od zániku. Bojím se toho co přijde posléze. Protože ať už se člověk považuje za inteligentní bytost, ve skupině se chová spíše jako stádo rozzuřeného skotu.

Je to prostě všechno jedna velká bublina, balónek, který se snažíme čímdál víc napustit héliem a nevíme kdy přestat. Bohužel vše má své hranice a jednou ten pomyslný balónek praskne. A my se nebudeme stačit divit.

Jen mé takové ranní zamyšlení nad kávou...