- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Článek zřejmě měl osvětlit laické veřejnosti první okamžiky vzniku (našeho) vesmíru. Hned v začítlu je ovšem naprostý matematický nonsens. daný výrazem 10 - 30. Známý matematický výsledek -20 zde ovšem není na místě, pro jistotu, kdyby to četl i autor zmíněného článku, výrazem 10 - 30 je patrně míněno deset na minus třicátou. Má to ale jeden háček: Deset na minus třicátou čeho? Milimetru, vteřiny...?
Vrchol půvabu však nastává v okamžiku, kdy autor popisuje atom vodíku. Podle něj je atom vodíku složen z dvou prvků, které se jmenují proton a deutron. Asi se nejdná o překlep, protože na běžné klávesnici je mezi d a n vzdálenost nejméně pěti centimetrů. Že by tedy autorovi nešlo o neutron? Můžeme vzít v potaz, že místo do hodin chemie chodil za školu, takže nemá ani potuchy, že atom vodíku se skládá z protonu a elektronu? Nebo, že by - že by - atom vodíku přece může mít proton a neutron, ale potom je to deuterium.
Že by kvarky a gluony v počátcích vesmíru až tak moc blbly? Sakra, to by asi bylo na Nobelovku.
Antonín Robin
Další články autora |
třída Soukenická, Broumov - Velká Ves, okres Náchod
3 590 000 Kč