Vznik křesťanství 2.

Ani Ježíšovi učedníci nedokázali určitt Ježíšovu osobnost. Díky prorokům Izaiášovi a Micheášovi jej pokládali za krále Izraele, zatím co sám Izaiáš jej spíše má za Mesiáše. Také je pokládán za druhého Mojžíše, nebo proroka Eliáše.

Ústy evangelistů sám Ježíš o sobě říká: Syn člověka, Bože, Bože, proč jsi mne opustil, Otče, do tvých rukou vkládám dech života svého. Má to jednu vadu: Jsou to slova evangelistů, nikde není důkaz, že jsou autentická.

Matouš a Lukáš se zřejmě přikláněli k představě Ježíše jako židovského krále, protože Mesiáš měl pocházet z Davidova rodu. Proto se pokusili sestavit jeho rodokmen, na němž se vzácně shodli: Pro oba byl Ježíšovým otcem Josef, jedním z jeho předků  byl vůdce karavany navrátilců z babylonského zajetí Zorobábel, královským předkem Ježíše byl David. Tím veškerá shoda končí. Důvodem je, že Matouš opisoval z Druhé královské, Lukáš s Knihy Paralipomenon.

Marek a Jan se vyhnuli zmínkám o Ježíšově narození a dětství. Matouš a Lukáš se o popis jeho narození pokusili, srovnání jejich evangelií však jasně naznačuje, že o tomto tématu neměli ani potuchy.

Avšak po pořádku: Ježíšova rodina: Matka Marie. Začít se však musí někde jinde – Alžběta Zachariášova byla pravděpodobně Mariina teta. Jako její bydliště je uvedeno judské město v horách.  Její manžel Zachariáš byl – snad – kněz v Ejn Keremu či Hebronu. Obojí je velmi pochybné, pravděpodobnější je, že žili v Káně – Horní Galileji necelých deset km od Nazaretu. Jejich synem byl Jan Křtitel, mohl tedy být Ježíšovým bratrancem. Marie pravděpodobně rovněž pocházela z Kány, když jako šestnáctiletá otěhotněla, uchýlila se k Alžbětě v naději, že v domě kněze bude uchráněna před ukamenováním. Zdá se, že právě Alžběta si vymyslela Ducha svatého jako Ježíšova otce.

Tato myšlenka se zřejmě značně rozšířila, soudě podle toho, že již v první polovině druhého století vznikl apokryf, v němž byla Marie již jako dítě shledána vyvolenou, proto byla rodičům odebrána a vychována v chrámu. Jako šestnáctiletá byla provdána za Josefa s podmínkou, že se jí Josef nedotkne. Když otěhotněla, byla i s Josefem podrobena kněžskému soudu, ale osvobozena teprve na základě andělského svědectví .

O Josefovi prakticky nic nevíme s výjimkou toho, že pocházel z Betléma. To ovšem mohl být výmysl evangelistů a jejich snahy, dát Ježíše do souvislosti s Micheášem.  Je zde ovšem problém: Evangelisté o Josefovi věděli pouze to, že byl tesař a bydlel v Nazaretu. O Nazaretu toho věděli jen málo nebo vůbec nic, protože neznali palestinský zeměpis (důkaz někdy příště). Vrcholem všeho je, že kromě Betléma Efrata kousek od Jeruzaléma , existoval  ještě Betlém v kraji Zebulon něco přes deset km od Nazaretu. Nelze také zapomenout, že Betlém  byla víc vesnice než město, pravděpodobně neměl víc jak pětistovku obyvatel, jednoduchým odhadem tedy přibližně dvě stě rodin a necelá stovka dětí a mládeže, z toho dvouletých dětí tak odhadem deset.

Nelze ovšem pominout jednu otázku: Josef byl tesař, prý pocházel z Betléma kousek od Jeruzaléma, ale odstěhoval se do vzdáleného Nazaretu, kde nepochybně bylo podstatně méně pracovních příležitostí.

Ježíš tedy byl nemanželský syn, i když po právní stránce Josefem uznaný.  Měl bratry Jakuba, Josefa, Šimona, Judu, pravděpodobně měl i jednu či dvě sestry. Určité indicie především ve Skutcích apoštolů naznačují, že by Josef mohl být vdovec, který se s Marií oženil poté, co měl již syna Jakuba – ve Skutcích jmenovaný Jakub Starší a Jakub, bratr Páně. Obojí však může mít i jiný výklad. O tom však někdy příště.

                                                                                        Antonín Robin