Olomouc zdraví Brňáky.

Podezříváme Moravskou filharmonii Olomouc, že se vydala na objevitelkou dráhu, protože stále častěji uvádí skladby nehrané či takřka nehratelné. Nelze jí ovšem upřít, že je podává s mistrovskou virtuozitou. Navíc se k jejich provedení odvážně pojí s jinými stejně vynikajícími tělesy.

Díky tomu mělo olomoucké obecenstvo příležitost si vyslechnou Mendelsohna-Bartoldiho Laura Sion a Giacoma Puciniho Mess di gloria.

Spolu s filharmonií se na provedení podílel Český filharmonický sbor Brno a je třeba dat, že se ho "zúčastnilo" olomoucké publikum v hlubokém ticu a se zatajeným dechem. Jestliže spolupracují dvě hudební tělesa, je klíčovou podmínkou úspěchu jejich souznění. Je doslova zapovězena jakákoliv dominance či recesivita teréhokoliv z těch těles.

To, co Český filharmický sbor Brno spolu s Moravskou filharmonií Olomouc předvedl na obou skladbách, navozovalo představu, že mají za sebou desítky a sta provedení, čímž obě tělesa potvrdila, že ve svých oborech patří na vrchol mistrovské špičky.

Olomoucké obecenstvo je na úroveň Moravské filharmonie Olomoiuc zvyklé. I tak je třeba je ocenit. A dámám a pánům z Českého filharmonického sboru Brno každé dámě zvlášť a každému pánovi zvlášť, tedy přibližně padesátkrát: Děkujeme! Děkujeme! Děkujeme!

Sólisté, dirigent a sbor mistr nechť tentokrát prominou. Slušelo by se je rovněž ocenit, protože si to za svůj výkon zaslouží. Jsou vynecháni z jediného důvodu: Od sopranistky ze sboru po koncertního mistra u houslí byl koncert výsledkem nesmírně ukázněného kolektivního úsilí, jaké se příliš často nevidí.

                                                                                                    Antonín Robin