Nadpis má ve skutečnosti dvojí význam: 1. Let k objektům mimo sluneční soustavu. 2. Let k objektům v sluneční soustavě.
1. Nejbližší objekt mimo sluneční soustavu je Proxima centauri vzdálená 4,22 slunečních roků. Jen sturčně pro informaci: Rychlost světla je 300 000 km/sec. Tedy:
300 000 x 60 x60 x 24 x 365,24 x 4,22 = 39,,,950,,827,776.000 km - téměř čtyřicet bilionů kilometrů. Zkuste si spočítat, jak dlouhé by vám narostly vousy při letu kosmoplánem s rychlostí 100 000 km/hod, než byste k Proximě doletěli.
2. Celkem rozumně je za kolonizovatelný ve sluneční soustavě považován pouze Mars. Při rychlosti 100 000 km/hod by let na Mars trval při jeho nejmenší vzdálenosti cca 58 000 000 milionů kilometrů trval asi tak 600 hodin, tedy přibližně měsíc. A znovu je třeba počítat:
Člověk na jedno nadechnutí spotřebuje 0,5 litru vzduchu, za minutu se nadechne přibližně patnáckrát, tedy spotřebuje 7,5 litrů, za hodinu přibližně 450 litrů, za den asi 11 krychlových metrů vzduchu. Jeden krychlový metr vzduchu váží 1,29 kg. Za den je to váha něco přes 14 kg, za cestu k Marsu cca 425 kg. Tam a zpět tedy osm a půl metráku.
Pozemská atmosféra se skládá ze 72 % dusíku, 27 % kyslíku, 1 % ostatních plynů včetně cca 0,7 % kysličníku uhličitého. Marsovská atmosféra se skládá z více než 95 % kysličníku uhličitého, kyslíku má 0,13 %. Navíc hustota vzduchu na Marsu odpovídá pozemské hustotě atmosféry cca ve výšce 30 kilometrů.
Mars zhruba před třemi miliardami roků utrpěl kolaps, po němž ztratil prakticky všechnu vodu, má proti zemi prakticky zlomkovou magnetosféru, vzhledem k nedostatku kyslíku nemá ozonovou vrstvu a tudíž prakticky nulové albedo. Proto je možné, že jeho povrch je díky slunečnímu záření poměrně radioaktivní.
