Kauza Nagyová

To, co se objevuje ve zpravodajství naznačuje, že Jana Nečasová Nagyová byla a je mafiánský boss, proti němuž Al Capone byl dětinský hračička: Kauza Rittig, kauza trafikantů, kauza vojenské rozvědky, kauza darovací daně...

Je ovšem zvláštní, že všechny ty kauzy míří do ztracena. Jedné z nich si však všimněme: Kauza vojenské rozvědky.Zdá se, že víc než paní Nagyová jsou obviňováni náčelníci rozvědky. Je však třeba si povšimnout, že ve všech popisech charakteru paní Nagyové, se jeví jako nemilosrdný manipulátor, budící ve svém okolí až panickou hrůzu. Pokud je to pravda (zřejmě je), lze jednání paní Nagyové definovat jako vydírání s tím, že v její pozici bylo možné vydírat i mlčky. Nebyli náhodou pracovníci rozvědky bezbranné oběti?

To je jedna strana mince. Na druhou stranu sled kauz paní Nagyové (paní Nagyové?) až příliš zřetelně naznačuje, že je to bouře ve sklenici vody, takže se nyní čeká, až nenápadně vyšumí.

Možná by bylo účelné, položit pánům Ištvanovi a Šlachtovi jednoduchou otázku: Kdo dal podnět k jejich jednání? Pokud se schovají za odpověď, že to byla policie, měla by být stejná otázka položena policii.

Až příliš jasně se totiž rýsují náznaky, že to byl sice v dané chvíli úspěšný, ale přece jen protistátní puč, na němž v první řadě profitoval prezident Zeman se svou Rusnkovou vládou, následně pak současná vládní koalice, s nevyčíslitelnou škodou, kterou utrpěly všechny pravicové strany, pokud se nedá tvrdit, že škodu utrpěli všichni občané tohoto státu.

Jedno je nutné přiznat: Expremiér Nečas byl jako premiér relativně úspěšný, selhal však jako člověk, takže se na tom katastrofálním výsledku rovněž podílí.

                                                                        Antonín Robin