Od svých klukovských let jsem dobrodružné romány Karla Maye nečetl. V podstatě ani neznám jeho životopis, ale domnívám se, že v životě nebyl ani v Americe ani v Arabii. Proto je obdivuhodný jeho cyklus Ve stínu padišaha.
Kara ben Nemsi je v tomto cyklu hlavní postavou, a tuším, že v jeho druhém dílu Divokým Kurdistanem, se právě zabývá kurdským územím. Je to čistě dobrodružný román, tedy byl, dokud nedošlo k novým událostem na tomto území.
Popisuje v něm osudy Kurdů a Yazidů, jejich genocidu již v devatenáctém století, a mám pocit, že někde nabyl ohromujíící znalosti o popisovaných územích, díky čemuž by se Divokým Kurdistanem měl přestat nazývat dobrodružným románem, a měl by být pojat jako velmi realistický historicky dokument.
Kurdové mají smůlu, protože jejich území - jejich území??? - jimi po staletí obývaný prostor je ekonomicky vysoce perspektivní. To je ten základní důvod, proč nikdy neměli a nikdy nebudou mít svůj vlastní stát, to je ten důvod, proč se proti nim vede doslova vyhlazovací válka, v níž- bohužel - reagují podle přísloví "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozve hajný."
Bohužel, takové postupy jsou ve světě zcela běžné. Jen namátkou: Vztahy mezi Izraelci a Palestinci jsou bratrovražedný boj - doslova bratrovražedný, protože Palestinci jsou svým původem Izraelité, kteří přežili zánik Izraele v roce sedmdesát.
Vlastně stejný problém jsou Ujgurové v Číně, mohla by být uvedena celá řada dalších případů.
Erdoganův vpád na kurdské území vyvolal sice negativní odezvu takřka v celém světe, ale byla to odezva naprosto bezzubá, protože ta ekonomická perspektiva má přednost dokonce i v tak vzdálených zemích, jako jsou Spojené státy.
Jak se tomu bránit? Nijak. Ekonomická perspektiva má přednost. Co ta elektrárna v Turecku, na jejíž výstavbě se Česko podílí?
Antonín Robin
