INRI = Iesus Nazaretus rex Iudeis, v poněkud nepřesném překladu = Ježíš Nazaretský, král židovský. Správný překlad: Ježíš Nazaretský, král Judeje.
Připomeňme si: Prorok Izaiáš z přelomu devátého a osmého století před Kristem řekl: "I vzejde proutek s pařezu Izaiova." (Izai byl otec krále Davida.) Doplnil ho jeho současník Micheáš: "A ty Betleme Efrata nejsi nejmenší mezi městy judskými."
Berme na vědomí, že Ježíš skutečně existoval, že byl skutečně ukřižován. A byl ukřižován, protože obě ta proroctví vzal za své. Přivlastnil si je. Proč? Vždyť je takřka jisté, že se nenarodil v Betlémě ale v Nazaretu, že jeho otec byl skutečně Josef, galilejec, že jeho matkou byla Marie, rovněž galilejka, kteří neměli s předky až do krále Davida nic společného.
Mimochodem: Proč evangelisté Matouš a Lukáš se pokusili sestavit Ježíšův rodokmen, v němž se až obdivuhodně shodli: Ježíšův otec byl Josef, mezi jeho předky byl Zorobabel - vůdce první karavany navrátilců z babylonského zajetí, jeho předkem byl skutečně král David nebo možná někdo z jeho příbuzenstva. Již sám pokus o sestavení Ježíšova rodokmenu naznačuje, že Ježíšovo snažení a jeho osud byly zcela odlišné od mínění evangelistů.
Konec konců i evangelisté si o Ježíšově životě v mnohém odporují. Údajně se prý opravdu narodil v Betlémě, kam museli jeho rodiče putovat kvůli sčítání lidu. O tom, že došlo k nějakému sčítání lidu není v podstatě v Římě žádný záznam. Také prý betlémská hvězda přivedla do betlémského chléva tři mudrce z Persie. Popis Ježíšova narození se ovšem v evangeliích zatraceně liší včetně popisu té hvězdy. Pravděpodobně je to reminiscence na Mojžíšův ohnivý sloup, který pochopitelně musel být nahrazen něčím významnějším, což mohla být jedině hvězda (jenže žádná ovšem nebyla).
Když jsme u těch evangelií: Jsou čtyři a jsou řazeny: Matouš, Marek, Lukáš, Jan. Ve skutečnosti ovšem první evangelium napsal Marek, který poprvé slyšel jméno Ježíš bněkdy v roce 42, když se se svou matkou přestěhoval z Kypru do Jeruzaléma. Jeho matka byla Petrova stoupenkyně, takže Marek se o Ježíšovi dověděl právě v Petrově podání. Co čert nechtěl, právě v té době se z Damašku vrátil Pavel z Tarsu, a jeho výklad křesťanství Marka zaujal více. Díky tomu ho Petr zavrhl, ale pak se s Markem usmířil, a Marek své evangelium napsal právě na Petrův popud někdy v roce 58 v Římě.
O Matoušovi víme jen to, že to zcela jistě nebyl Matouš celník, Lévi Alfeův, jeden z Ježíšových učedníků.
Lukáš byl povoláním lékař, maloasijský Řek, který slyšel jméno Ježíš někdy kolem roku 54. Svým evangeliem vnesl do "Ježíšova učení" humanitu. Důkaz? Ježíšovo setkání se Samaritánkou u pramene, žádost Pelištejky o uzdravení dítěte, a další.
Až evangelista Jan by - snad - měl být Jan Zebedeus, jeden z dvanácti Ježíšových učedníků. Jsou zde náznaky, že by to mohla být pravda: Když Ježíš postuloval Petra na svého nástupce, vymínil si Jan, že jeho se to netýká. Ve svém evangeliu v mnohém koriguje ostatní evangelia, přináší i jiné příběhy, jako příklad lze uvést svatbu v Káni galilejské.
Údajně by měl být i autorem Apokalypsy, existuje sice i tvrzení, že by měla vzniknout až v devadesátých letech na Palatenárii, důležité však je, že Apokalypsa je výrazně gnostická, takže by měla být podstatně starší. Popis božího příbytku a božího společenství rozhodně nevykresluje Hospodina jako dobrotivého dědečka, ale jako zuřivého válečníka. Všimli jste si, že čtyři jezdci z Apokalypsy byli Hospodinovi bojovníci?
Je dokonce možné, že právě Apokalypsa byla impulsem pro Petrovu konstrukci judokřesťanské komunity, která očekávala konec světa, když ne v hodinách, tak určitě ve dnech.
Takže je nasnadě otázka: Nechtěl se Ježíš skutečně stát když ne králem Judeje, tak aspoň králem Jeruzaléma?
Antonín Robin
