Českomoravská vysočina, Schörner ustupuje od Brna ku Praze, za ním se žene krasnaja armija. To vše očima tenkrát dvanáctiletého kluka:
Všechny silnice jsou ucpané tanky a nákladními auty, kterým došla nafta či benzin. Konečně zmizel poslední německý voják, den nebo dva je klid, jehož vesničané využívají k "úklidu" nákladu těch vozidel. (Nebudete tomu věřit, ale hodí se i tankové náboje). Další armáda. Tentokrát rumunská. Nezůstávají za ní ani auta ani tanky, protože žádné nemá. Ke cti přišly koňské potahy. Další den nebo dva klidu. A znovu rumunská armáda, tentokrát v jiných uniuformách, ale to je jediný rozdíl. Rovněž koňské potahy. Jedinou změnou je, že mimo silnice je hnán dobytek. Nedá se poznat, jestli jsou to potravinové zásoby, nebo kořist, která má doputovat do Rumunska. Abych nezapomněl: Je to armáda, pronásledující prchající Němce. Další den nebo dva klidu. A konečně krasnaja armija - rudá armáda, jak se tenkrát jmenovala.
Konec konců je to metoda, kterou používali jak Němci tak Rusové. Kde byla rudá armáda u Sokolova? Kdse byla na Dukle? Kde byla v ostravské operaci? Vlastně jedinou výjimkou byla Praha, ale do Prahy musela spěchat, protože jinak by mohli Prahu osvobodit Vlasovci.
Možná lze dodat jako perličku: Vesničané na Vysočině rudou armádu s nadšením vítali. Bůhví, kde se naučili rusky, kde se naučili azbuku, ale na každé druhé návsi svítil nápis: Da zdravstvujet krasnaja armija.
Tatáž vesnice asi o měsíc později: Vesnicí se řítí americký jeep, zřejmě z dodávek Sovětskému svazu. Na konci vesnice devadesátistupňová pravotočivá zatáčka, která je nad íly řidiče. Jeep sjíždí na polní cestu, a naráží do osamělé jabloně na mezi. Na kraji vesnice se zastavují chlapi, pronásledující nikoliv pasažéry toho auta, ale pochopitelně ten americký jeep. Udýchaní se opírají o vidle, motyky a sekyry, jimiž se vyzbrojili..
Dovolt, abych vám přeložil to "da zdravstvujet krasnaja armija": Ať žije rudá armáda.
Antonín Robin
