Již jednou jsem se nechal vyprovokovat ke kritice blogu, opírajícího se o texty Bible. Nedalo mi to ani tentokrát. Beru si na paškál autora blogu, celkem chvályhodně se zabývajícího dějinami Židů, ovšem s jedinou vadou: Svůj text znehodnotil naprostou neznalostí Evangelií. Schválně:
Autor tvrdí, že Ježíš nastoupil svou dráhu ve věku 33 let. Obecně přijaté datum jeho ukřižování určuje jeho smrt do roku 33, začal tedy působit o tři roky dříve jako třicetiletý. Délku jeho působení lze odvodit z popisů jeho činnosti v Evangeliích. Měl se narodit v Betlémě, zřejmě tedy jeho otec Josef měl pocházet z rodu Benjamin. Matouš a Lukáš ve snaze posílit Ježíšovu důvěryhodnost však umísťují Ježíše do rodu Juda - výpisy jeho rodokmenu vedou k Davidovi. Obojí - Jak Ježíšův rodokmen, tak místo jeho narození vycházejí z proroků Izaiáše a Micheáše, při čemž Micheášův Betlém je poetickou parafrází pravděpodobně prvního Izaiáše. Pouze oba jmenovaní evangelisté se zabývají Ježíšovým narozením v němž nemalou roli hraje hvězda betlémská. Pohříchu právě chování té hvězdy betlémské se v jejich evangeliích pozoruhodně liší.
Autor popisuje Ježíše jako sympatizanta esejců, kteří dokonce měli mezi svými spisy uchovávat texty Ježíšových kázání. Měl by si ovšem přečíst Rukopisy od Mrtvého moře (překlad Stanislava Segerta, Roberta Řeháka a Šárky Bažantové), z nichž vyplývá že centrem zájmu esejců jsou texty Starého zákona a Apokalypsa (poslední bitva mezi dobrem a zlem), po níž Hospodin zřídí Nový Jeruzalém. O esejcích něco věděl snad jen Josephus Flavius, současné zkoumání naznačuje existenci esejců v Kumránu, v Damašku, možná v jeskyních Sinajské pouště. Je zde však náznak, že některá z těchto míst byla úkrytem uprchlíků před Vespasiánovým tažením. Bylo by tedy žádoucí znát depot, v němž byla Ježíšova kázání nalezena. Nechci tvrdit, že by mohlo jít o falzifikát, mohlo by se však jednat o pozdější propagandistický text, zařaditelný mezi apokryfní literaturu.
Podle autora blogu vlastně Ježíšovu smrt zavinil Kaifáš a jeho pomluvy Ježíše u Piláta. Je asi pravdivý Kaifášův výrok "Je lepší, aby zemřel jeden člověk, než ay zahynul celý národ" a asi se opravdu týká Ježíše. Potíž je v tom, že byl pronesen (při obecně přijatém datování Ježíšova života) v roce 32 a nikoliv v roce 33, protože Ježíšovo vystoupení v chrámu - vyhnání penězoměnců se pravděpodobně událo rok před jeho ukřižováním. Je o to, že penězoměnci nebyli lichváři ale nižší kněžstvo, které měnilo peníze věřících za chrámové platidlo. Napadení kněžstva podléhalo trestu ukamenováním, odsuzování k trestu smrti však bylo výhradně v kompetenci Římanů. Případným sankcím za Ježíšovu smrt se Kaifáš vyhnul díky tomu, že Ježíš tenkrát z Jeruzaléma uprchl a rok se skrýval v Karmelském údolí na okraji samaritánského území.
S použitím současného výraziva byl Ježíš zatčen na Velký pátek v noci, tedy ve chvíli, když již platil pesach - Velikonoce, a tedy nepřipadala v uvážení jakákoliv shromáždění lidu, skandujícího "Ukřižovat, ukřižovat, ukřižovat". Také nedal Ježíše zatknout Kaifáš ale Ananiáš a sanhedrin právě kvůli pesachu Ježíše nesoudil, nýbrž byl odveden k Pilátovi.
Představa, že Pilát bránil Ježíše před sanhedrinem je naprosto zcestná, plynoucí ze snahy Pavla z Tarzu zpřístupnit křesťanství Římu. Lze si představit situaci: Ananiáš má špehy u Piláta, Pilát má špehy u Ananiáše, oba o těch špionech vědí. Takže Ananiáš ví, že se Pilát obává židovského povstání protože by ohrozilo nadládu Říma nad Judeou. Pilát ví, že Ananiáš se obává židovského povstání, protože by vedlo k zdecimování obyvatel Jeruzaléma i celé Judeje. Ananiáš ví, že Pilát hledá strůjce takového povstání a ví,k že Pilát ví, že zadržel Ježíše, sřtajně jako ví, že y Ježíš opravdu mohl být strůjcem takového povstání. Díky pesachu tedy Ježíš putuje k Pilátovi a odtud na Golgotu.
Autor přidává Turinské plátno jako věrohodnou ilustraci popsaných událostí. Takže: Románské ikony sice stylizovaně ale aspoň typově zobrazují typicky krátkolebé mediterrání tváře. Turinské plátno zobrazuje tvář typicky gotickou - středo a severoevropskou dlouholebou přibližně o tisíc let mladší proti románským ikonám. Asi nemusíme citovat vzorec pro obvod kruhu. Pokud ho však uplatníme pro Turinské plátno, zjistíme, že ta hlava na něm měla tvat a rozměry pivní láhve. Ještě+ něco: Lidský obličej má své vyvýšeniny: čelo, nos, vousy nad rty. Jak to, že jsou zřetelně zobrazeny části obličeje pod těmito vyvýšeninami?
I pro další části zmíněného blogu máme aspoň stručnou připomínku: Doporučujeme jeho autorovi, aby si přečetl knihu Jan Rys: Židozednářství - metla světa z roku 1938.
Antonín Robin
