Bohužel jsem již nejméně šedesát let náruživý kuřák. Dvojnásob bohužel, nesnáším televizní reklamy. Trojnásob bohužel, jsem si zvykl při prvním náznaku prchat na balkon s čvaňhákem. Cigarety, necigarety, šedesát roků jsem se dokázal ubránit jak kuřácké bronchitidě, tak kuřáckému astma. Tď mám obojí.
Začal jsem pátrat po příčině, a objevil jsem, že v padesátiminutovém pořadu se klidně objeví až třikrát reklama. Kuřáci, co takhle každých deset minut žváro? Nebudu jmenovat televizní kanál, na kterém se to (pravidelně) děje, protože je to na všech kanálech stejné. Vůbec nejdelší interval mezi reklamami trval třicet minut. Pravvděpodobně tedy budu muset žalovat všechny televizní stanice pro újmu na zdraví. Kuřáci, klidně se můžete připojit.
Tím jsem chtěl skončit, ale pak mne něco napadlo a zapátral jsem ještě kousek dál. Koupil jsem si noviny, nebudu je jmenovat, protože i u novin je to stejné. Koupil jsem si noviny o rozsahu dvaadvacet stran a začal jsem počítat: Titulní strana: Maličká reklama vpravo nahoře. Druhá strana: Dvě reklamy. Třetí a čvrtá strana: Bez reklamy (!). Pátá strana: Celostránková reklama. Šestá a sedmá strana: Bez reklamy. Osmá strana: Hned dvě reklamy. Devátá strana: Všeho všudy jedna reklama, ale zato půl strany inzerce. Deset, jedenáct, dvanáct: Neomluvená absence reklam. Třináctá strana: Ale ano, jedna tam je. Čtrnáctá strana: Zase nic. Aspoň, že na patnácté straně jedna je. Šestnáctá: Celostránková reklama. Sedmnáct, osmnáct: Nic. Devatenáctá to nahrazuje: Je celá věnována reklamám. Na zbytku nic. Zřejmě redakce počítá s tím, že tak daleko se žádný čtenář neprokouše.
Pro jistotu aspoň jeden časopis: Dvaatřicet stran, zbytek jsou křížovky a televizní programy. Strana dvě: Celostránková reklama. Strana pět: Celostránková reklama. Strany jedenáct a dvanáct: Celostránkové reklamy. Strana čtrnáct: Půlstránková reklama. Strana šestnáct: Opět půlstránková reklama. Až na straně dvacet další reklama, a na straně dvacetčtyři opět jedna. Na stranně dvacetšest je reklama celostránková. Strany třicetjedna a třicetdva totéž.
Nemohu to porovnat s jinými časopisy, ptože noviny a časopisy nekupuji, spokojuji se se zprávami na internetu. Sakra, i tam je plno reklam.
Vzdávám to. Nikoho žalovat nebudu. Proč? Došlo mi, že jakékoliv informační medium není určeno pro mne, je určeno pro inzerenty a zadavatele reklam. Pokud mezi těmi reklamami nějaké články jsou, je to jen výplň a cena těch novin a časopisů je jenom třešinka na dortu. Maně mne napadlo jedno české přísloví: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Antonín Robin
