55,54

Pokud vám ten titulek připadá poněkud nesrozumitelný, dovolujeme si vám prozradit jeho synonymum: Je to volba nevolících voličů. Také se jim podle jejich chování říká mlčící většina. A protože jsou mlčící většina, dovoluje to bez rozílu všem lídrům politických stran (a hnutí) jásat nad výsledkem komunálních voleb. S jednou výhradou: 55,54 % je nadpoloviční většina, takže ve skutečnosti jsou výsledky voleb zcela jednoznačně přehlasovány.  

Principem komunálních voleb měla být volba jednotlivých kandidátů případně dokonce napříč stranami. Přiznejme si jedno: Je to naprostá blbost, protože s výjimkou vesničky dejme tomu o velikosti do pětistovky obyvatel, voliči znají tak nejvýš jednoho z deseti kandidátů, ve větších sídlištích je nutné tu desítku nahradit stovkami. Nebyli tedy voleni kandidáti, byla volena jména voličům zcela neznámých osob, a záleželo na vkusu voliče, jestli mu znělo libozvučněji jméno Novák nebo Vopršálek.

Ještě větším úskalím bylo ve volbách něco jiného: Který z kandidátů se svým potencionálním voličům svěřil s tím, co hodlá dělat, a o co se chce snažit v případě svého zvolení?

Je zde však ještě jeden problém: Ta výrazná převaha hlasů pro hnutí ANO nebyly hlasy pro pana Babiše. Byla to transformovaná shodná negace, kterou vyjádřili nevolící voliči svým byť i svérázným přístupem k volbám.

Jinými slovy přepočet na všechny potencionální voliče (ať již volící či nevolící) prezentuje hluboký propad důvěry ve všechny - absolutně všechny - politické garnitury.

Nelze říci, že se neobjevily pokusy o nápravu. Jedním z nich byl nápad o zavedení povinné účasti ve volbách. V tom syrovém stavu, v jakém v této chvíli je, je však stejně nesmyslný. Snad by se dal vylepšit pouze tím, že by ve volebních listinách byla možnost vyjádření absolutní negace - tedy toho, co dnes říká mlčící většina. Pak by však muselo být dodáno, že v případě jejího volebního vítězství, musí být volby zrušeny, a vypsány znovu s tím, že původní kandidáti musí být z kandidatury vyloučeni, ať již by těmi kandidáty byli míněni jednotlivci nebo celá volební uskupení.

Vlastně je k mání ještě jedno řešení: Postavit do čela politiky nějakého císaře pána, vybraného a zvoleného hlasem božím. Konec konců takový "starej Procházka" zde již je, jen s tou výhradou, že jeho chování slona v porcelánu naznačuje, že Bůh je možná všemohoucí, ale určitě není vševědoucí.

Vlastně je otázkou, jestli by k tomu dnes Ježíš na kříži řekl totéž, co řekl lotru po pravici: "Amen pravím tobě. Ještě dnes budeš se mnou v ráji."

(Pokud budu zvolen.)

                                                                                                   Antonín Robin