Otevřený dopis paní Evě Soukeníkové

Dám stranou diletantství redakce Seznam Zprávy, která je schopna otisknout takovýto článek, a obrátím se rovnou na jeho autorku.

Eva Soukeníková: Glosa: Tři otázky, které si mělo Česko klást, než vyvěsilo izraelské vlajky

Vážená paní Soukeníková,

rád bych zareagoval na Váš článek ze dne 18. 5. 2021 na téma izraelsko-palestinského konfliktu, a zároveň Vám poděkoval, protože jste mi tímto článkem popostrčila k opětovné tvůrčí aktivitě na zdejším blogu. Žel, toto poděkování bude i tou poslední pozitivní věcí k Vaší glose.

Hned v úvodu se zmiňujete o tom, jak tento konflikt rozděluje českou společnost. Věřte mi, sám jsem napsal články o několika tématech, která dělí český národ, ale toto téma mezi ně rozhodně nepatří. Pominu-li, že obecně diskuze o izraelsko-palestinském konfliktu není v naší společnosti stěžejní, pak téměř všichni, kdo se o toto téma zajímají a diskutují o něm, jednomyslně - jak sama uvádíte u politické reprezentace - "stojí za Izraelem".

I já bych se mohl označit za mileniála (byť hraničního), a také si často kladu více otázek, než je mému okolí příjemné. Ale zároveň na tyto otázky hledám odpovědi - ne jen povrchní, líbivé a populistické, ale odpovědi, které jdou do hloubky, ke kořenu problémů, a zahrnují jejich co nejširší aspekt. To vy evidentně neděláte. Otázky si kladete, ale neodpovídáte na ně, nebo si vybíráte jen ty odpovědi, které se vám hodí, přesně v duchu potvrzovacího kognitivního zkreslení.

Proč podporovat Izrael jako stát, který anektoval cizí území? Znáte vůbec historii palestinského území? Meziválečná zákulisní jednání tehdejších mocností, které si na tomto území dělaly, co chtěly, a neplnily své sliby, které dávaly s vědomím, že je ani nikdy splnit nemohou? Dekády permanentního vojenského, či dokonce existenčního ohrožení, kdy přesto přese všechno to byl zas a znovu Izrael, který byl ochoten jednat a dohodnout se? Místo dohody však pokaždé přišla další facka do tváře. Zkuste si představit, jaká by byla geopolitická a bezpečnostní situace v celém Blízkém východě a dost pravděpodobně i v jihovýchodní Evropě, kdyby Izrael svou pozici neudržel. Vděčíme mu za mnohem víc, než si možná sami dokážeme představit.

Z jakého důvodu ČR podporuje stát blokující Gazu? Izrael rozhodně není jediným státem, který má s Palestinci problém. Egypt blokuje jižní hranici Gazy úplně stejně, Libanon, Sýrie či Jordánsko odmítají přijímat palestinské uprchlíky, a těch, co už jsou na jejich území, se snaží zbavit často horšími prostředky, než si vůbec dovedeme představit? Proč asi? Toto Vám nevadí?

Takže ano, zjednodušujete a generalizujete. Nemyslím, že chcete podporovat teroristy, a samozřejmě nepopírám humanitární krizi, která se v Gaze odehrává, ale musíme se na ni dívat v mnohem širších souvislostech. Na můj názor Vás v tomto ohledu odkáži na svůj dřívější článek Pásmo Gazy - zapomenuté peklo na zemi.

Na to, že Evropská unie hraje v mezinárodní bezpečnostní politice a politice lidských práv roli tichého přihlížejícího, jsme si už asi všichni zvykli. Unie v tomto ohledu, stejně jako v jiných věcech, selhává na celé čáře. Neznamená to ale, že Česká republika bude činit totéž, a já jsem hrdý na to, že se alespoň někteří naší političtí představitelé nebojí vystoupit na podporu práv zemí jako je Izrael, Bělorusko, Taiwan apod. Uvědomte si, že bez zahraniční podpory by tu nejspíše dnes nebyla ani Česká republika, a dost možná ani Vy sama. Na začátku každého velkého zla, které se zrodilo v minulém století, bylo vždy tiché mlčení přihlížejících.

Přestože jsem na začátku řekl, že mé poděkování bude poslední pozitivní věcí, rád bych se opravil a přednesl ještě jednu. Je chvályhodné, že mladý člověk jako vy má své názory (nechám na Vašem svědomí, zda jsou skutečně Vaše) a že je veřejně prezentuje. Je ovšem smutné, že naopak po České republice a jejích představitelích chcete, aby tiše seděli v koutě a své názory neprojevovali. Přitom je to jedna z věcí, ve kterých naše země může jít ostatním příkladem. A prosím, zamýšlejte se nad tím, co píšete a jaké názory vypouštíte do světa. Vaše myšlenky a názory mohou mít v dnešním digitálně-mediálním světe velký dopad  (pozitivní i negativní) a velkou sílu. A velká síla vyžaduje velkou odpovědnost.

S pozdravem

Robert Krejčí