Je rozumné rozpoutat divoký stavební boom? Nepovede to ke krachu finančního systému a osobnímu bankrotu? Jak to vypadá ve Švýcarsku?
Prakticky dennodenně slýcháme v médiích, že v Česku je nedostatek bytů, ba dokonce bytová krize. Jednoduchým kliknutím na inzertní portál, naťukáním několika bytových kategorií v několika pražských čtvrtích, mi to vyhodilo několik stovek bytů okamžitě ke koupi. Nabídka převyšuje poptávku. Totéž u pronájmů. Jinými slovy se tedy jedná o cílenou masáž mozků. Navíc poptávka po nemovitostech od loňska klesá a v důsledku opatření ČNB ohledně získávání hypoték bude klesat ještě víc. Vrtalo mi hlavou, proč tedy rozpoutávat takovou hysterickou výstavbu, jak ji pro příští léta předpokládá Metropolitní plán.
Odpověď mi dala situace ve Švýcarsku. Tam totiž právě probíhá zuřivý stavební boom. Jedním z důvodů jsou výrazně nízké úrokové sazby hypoték.
Institucionální investoři se zajišťují nákupem nemovitostí na horší časy, aby i v nich si zajistili slušné výnosy. Ovšem málo na zřetel se berou ceny nemovitostí, které za poslední léta ve Švýcarsku skokově vzrostly. Dojde-li ke zvýšení úroků a zároveň k poklesu cen nemovitostí, začne být hypotéka vyšší než je hodnota nově oceněné nemovitosti. Bublina splaskne a začnou problémy se splácením. Švýcarské banky varují před přehřátím trhu realit už celé roky, ovšem tyto hlasy jsou oslyšeny. Tobias Straumann, švýcarský ekonom, připomíná zhroucení realitního trhu z 90. let, který vyvolal bankovní krizi. Postižené byly velkobanky jako Bank Leu nebo Volksbank, ale i státní kantonální banky a pojišťovny. V Bernu, Ženevě a Waadtu musel zasáhnout kanton coby věřitel poslední instance.
Banky a pojišťovny doslova přetékají hotovostí, a jelikož vklady v bankách přinášejí záporný úrok, investují jako zběsilí do „sanací“ byznys center. V Curychu, Ženevě, Bernu, Lausanne, Bazileji je v důsledku tohoto „runu“ na nemovitosti 700 000 metrů volných kancelářských ploch, kde by se mohlo zaměstnat 60 000 pracovníků. V samotném Curychu bylo za loňský rok vystaveno 400 000 metrů kancelářských ploch.
Co se týče bytů, tak se množství prázdných bytů oproti loňskému roku zvýšilo o 15 procent. Podle švýcarského statistického úřadu je v současnosti prázdných 65 000 bytů. Počet prázdných bytů se zvyšuje již osmý rok v pořadí, přičemž tempo růstu se zrychluje.
Svými 850 miliardami franků, neboli průměrně 100 000 franky na hlavu, drží Švýcaři světový rekord v zadluženosti.
Boom ve stavebnictví je jak známo zárukou ekonomického růstu, a tak se staví „na sklad“. Politikům to vyhovuje, mohou dokládat úspěšnost ekonomiky. Kupodivu i ve Švýcarsku se zřejmě řídí heslem „po nás potopa“.
Zbývá jen doufat, že takto nedopadneme v důsledku bezhlavé výstavby i my.
