Kde se bere taková nedůvěra ke každému a ke všemu? Je Babišova politika někomu srozumitelná? Chtěl národ osvíceného monarchu? Je vůbec Okamurova politika referend v Čechách realizovatelná? Je Zeman prezidentem nebo premiérem?
Je tady teď taková atmosféra, kdy vidíme téměř dennodenně, jak část populace přestává věřit veřejnoprávním médiím, zpochybňují se statistiky, názory expertů, Brusel a zřejmě i to, že Země je kulatá… Soudím, že lví podíl na tom mají soustavné útoky Zemana, Babiše a Okamury na média. Zeman, který novináře už léta nemusí, jak známo dokonce řekl Putinovi, že by se měli všichni novináři likvidovat, neboť jich je moc. Možná, že se zase jednou snažil o bonmot, ovšem toto je výraz jeho dlouhodobého postoje. Na pomoc hanobení ČT si přizval Soukupovu okrajovou televizi, kde šíří polopravdy, překrouceniny pravdy nebo úplné lži. Soukup mu samozřejmě vesele podkuřuje, protože nebýt Zemana, tak jeho TV Barrandov dávno zkrachovala. Dohodil mu totiž čínského investora, který ho podržel nad vodou. Je možné, že v České televizi určité nesrovnalosti jsou, že někteří novináři selhávají, ale celkově lze říci, že většina žurnalistů ve veřejnoprávních institucích pracuje zodpovědně a veškeré zprávy podřizuje několikerému ověřování. To je právě ten rozdíl od bulvárních médií, kde si zprávy novináři často vymýšlejí a o rešerších nebo ověřování si mohou nechat jen zdát. Bohužel však značná část veřejnosti je přitahována tímto druhem senzacechtivé žurnalistiky, z níž si potom utváří názory a začíná být tvrdě odmítavá vůči veřejnoprávnímu mainstreamu.
Nelze odsuzovat lidi za to, že jsou nespokojeni s globalizací – připravila je mnohdy zvláště v pohraničí o zaměstnání, nelze se podivovat nad tím, že se občané bojí přistěhovalců z muslimských zemí – to je legitimní pocit, nelze se pobuřovat nad tím, že lidé nevěří Bruselu ani slovo, když tady celé desítky let nikdo nezvedl téma Unie, aby vysvětlil její výhody (o tom píšu ZDE). Z tohoto zklamání části populace těží sociální sítě a různé weby, kde se šíří nejrůznější negativismy, bludy, nepřesné informace, štvanice vůči hlavním stranám, médiím, odborníkům, statistickým průzkumům atd. a účastníci těchto sítí se v těchto názorech zacyklují, aniž by si přečetli protiargumenty, které by tyto bludy vyrovnávaly.
Babiš se snaží vlichotit národu, kupuje si jeho loajálnost, připravuje si elektorát na podzimní volby. A jeho marketing je účinný. Je to konec konců člověk byznysu. U Moravce z 11.3. bylo vidět, jak ho rozčiluje, že je obviňován ze spolupráce s StB, jak se stále chce bít v prsa, co pro lidi bude dělat, jak přidá na důchodech, jak bude investovat, jak bude rekonstruovat, stavět snad i novou (zbytečnou) operu, jak zrekonstruuje Invalidovnu (pro koho a pro co?), jak bude stavět sociální byty, jak dá mladým i starým vlaky se slevou 75 % a co vím co ještě. Zároveň však vyjádřil obavy z toho, kde na tyto investice vezme.
V již zmíněných Otázkách vytáhl Moravec také Smlouvu Babiše s občany, kterou podle svého vyjádření premiér opravdu plní. Jeden z bodů se nazývá „Budu podporovat a rozvíjet demokracii v České republice“. Na otázku, jak bude chránit demokracii, se Babiš nechal slyšet, že nechápe, jaké je on „nebezpečí demokracie“ a že neví, co udělal v politické kariéře špatně. Nechápe tudíž ani to, že majitel mega firmy a miliardář nepatří do vysoké politiky, nechápe, že zakoupení MAFRY, Lidových novin, rádia Impuls a dalších médií není slučitelné s postavením ve špičkové politice. Zvláště vůbec nechápe, že odporuje demokratickým zásadám zaplatit si svou osobní stranu a jí vládnout. Bez Babiše by hnutí ANO zmizelo v propadlišti dějin. Na rozdíl od klasických stran, které se zakládají tak, že lidi podobného názorového zaměření si nechají svůj „spolek“ zaregistrovat Ministerstvem vnitra a jsou placeni z příspěvků na úhradu volebních nákladů 100 Kč za každý hlas při 1,5 % získaných hlasů, dále ze stálých příspěvků na činnost 10 mil. Kč při 5 % hlasů a více, při 3 % 6 mil. Kč a dále z příspěvků na mandát poslance nebo senátora ve výši 855 000 ročně. Odstoupí-li vůdce klasické strany nebo je-li odvolen, strana existuje dále a zvolí si nového předsedu.
Nejnovější hit je to, že Babiš se svým levicovým programem chce provést námluvy s ODS. Takže člověk musí nutně mít dojem, že Babišovi je úplně jedno, s kým půjde do koalice, hlavně, aby už byla důvěra. Babiš ale podle mého soudu ve skutečnosti do žádné koalice ani nechce. Nejvíce by mu vyhovovalo vládnout sám, všude mít své lidi a vše řídit bouchnutím do stolu coby absolutní vládce země a své placené kamarily. Je možné, že toto části národa vyhovuje a že z rozmrzelosti z klasických stran si lidé představují osvíceného monarchu, který přinese národu spásu. Ovšem tito voliči by se měli duševně připravit na zklamání, které se dostaví, až se Babiš bude cítit pevně v sedle a osedlá si nejen ekonomiku a rozhodující instituce (policii, státní zastupitelství, tajné služby), nýbrž přitáhne otěže i v oblasti osobních svobod (svoboda projevu atd.).
V rámci férovosti nutno přiznat, že některé nápady nemá Babiš špatné, třeba EET, Kobra nebo kontrolní hlášení jsou jistě pro stát přínosem, jenže z neschopnosti a nemožnosti oddělit moc ekonomickou, politickou a mediální zůstává hořkost na jazyku. Jakákoliv demokratická strana, která by se připojila v koalici ke hnutí ANO, by se musela coby menšinový prvek smířit s tím, že by nejen tento střet zájmu, ale i Babišovu minulost, musela tolerovat a tím by se automaticky stávala také nedůvěryhodnou. Komunistům, Okamurovi a Zemanovi je to jedno, názory lidí je nezajímají a názory Západu už vůbec ne. V tomhle směru je Babiš zranitelnější, nechce být strkán s extrémisty do jednoho pytle, a na Západě potřebuje dělat aspoň částečně dobrý dojem, má tam konec konců i své firmy.
Zemana v útocích na média podporuje Okamura, který by chtěl dostat veřejnoprávní média pod kuratelu státu. Tím by samozřejmě televizní zprávy, rozhovory, rešerše atd. podléhali tomu, kdo zrovna má v parlamentě většinu. Jinými slovy by se ČT stala více závislou na politické moci, s čímž už máme z minulého režimu bohaté zkušenosti. Okamura má představu, že lidé budou rozhodovat o všech možných věcech referendem. Je však český národ tak politicky vyspělý, aby mohl správně rozhodnout o tom, jestli se má postavit další blok Temelína, jestli se mají koupit gripeny nebo se mají zavést celoevropské daně pro korporace? Švýcaři 4. března vypsali referendum o tom, jestli má stát i nadále v dalších letech vybírat daně a DPH a zadruhé, jestli se mají zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Drtivou většinou hlasovali pro daně a zachování poplatků! Umíte si představit, jak by takové referendum dopadlo u nás? Český stát, který drtivá většina spoluobčanů chápe jako svého nepřítele, a pod daněmi si představuje sprosté slovo, by rázem přestal existovat. A úplně stejní spoluobčané, kteří mají odpor k daním, křičí, proč nejsou lepší dálnice, proč není lepší zdravotní péče, proč nejsou lepší sociální dávky, sociální byty atd.
Buran na Hradě už nepotřebuje osvíceného monarchu, protože je již inaugurován. Nyní si může dál plést roli prezidenta s rolí premiéra a určovat běh událostí. Sociálním demokratům již zašeptal do ouška, co dělat dál, a nyní půjde ještě radit ke komunistům. Zemanovi nutno přiznat, že tak jako Babiš, dovede dělat dokonalý marketing. Jako správný populista dovede naslouchat lidu a podle toho mluví. Dál však, tak jako v minulém období, pro lid neudělá nic. Jeho nikde nezdokumentovaný bonmot o migrantech, který údajně řekl Merkelové, měl podobnou váhu jako „přitažení“ čínských investorů do naší republiky.
Na to, jak se rozsekne tato kvadratura kruhu, tedy jestli Babiš vezme do party Zemanem nabízené komunisty a Okamuru, případně se soc. dem., nebo si vyjedná spolupráci s pravicovými stranami anebo bude vládnout menšinově (s čí podporou?), si budeme muset ještě počkat. Kdo by ale určitě v dané chvíli neměl čekat, je veřejnost, která by důrazně měla dát najevo, v jakých mantinelech si představuje fungování demokratické společnosti.
