Neboli nový styl ubytovávání, čili Airbnb, abychom mluvili světově a světácky. Je možné najít rozumná pravidla, která by tento byznys dělala snesitelným pro stát, obyvatele domu i pronajímatele?
V době téměř maniakálního sdílení by mě ani nepřekvapilo, kdyby někdo navrhl platformu na sdílení manželek. Koneckonců sdílená matrace už by byla k dispozici...
Ale držme se Airbnb. Nafukovačka na zemi a snídaně je možná atraktivní pro lidi, kteří by se za jiných cenových relací do cizích měst nedostali, ovšem pro sousedy v domě to tak atraktivní být nemusí. Ne každý rád do noci poslouchá vyřvávání cizích písní v angličtině, ruštině nebo třeba v turkmenštině, ne každému se musí líbit, když najde na rohožce předžvýkanou večeři. Obyvatelům domů nemusí jít ani pod vousy to, že zatímco oni jsou při zažádání o čip k domovním dveřím prověřováni ze všech stran, nějaký neznámý cizák vyfasuje klíč od domu okamžitě a může si dům prohlížet od sklepa až po půdu. A druhý den zase někdo jiný.
Kromě toho má tento systém negativní vliv na bydlení ve městě. Poskytováním „letních bytů“ turistům se snižuje množství nájemních bytů pro místní obyvatelstvo a zvýšený zájem o pronájmy vyhání ceny do astronomické výše.
Dnes to vypadá tak, že se systém jaksi zpronevěřil svému původnímu principu. Už nejde jen o nabízení „nafukovačky a snídaně“. „V současnosti najdete na Airbnb jenom v Praze 18 000 nabídek. Přitom u asi tří čtvrtin se už nejedná o sdílení. Obchoduje se s celými byty,“ uvádí prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Podle Stárka dosáhly výnosy z Airbnb v Praze jen za rok 2016 téměř 86 milionů dolarů (asi 1,8 miliardy korun).
S tím, že je v tomto ohledu třeba nějakou formu regulace, souhlasí i předseda České asociace sdílené ekonomiky Patrik Czetö. „Pokud má někdo 15 bytů a pronajímá je na nějaké platformě, tak na to by se mělo pohlížet jako na normální byznys,“ uvádí Czetö.
Finanční správa v loňském roce rozhodla, že ubytovací služby nabízené přes internet považuje za ubytovací služby, a nikoliv za nájem. Příjmy z této činnosti tak podléhají nově také zdanění.
S rozumným návrhem regulace přišli Piráti, kteří mimo poplatků požadují k pronajímání i souhlas SVJ. (ZDE)
Na tento nápad ihned zakdákal jako potrefená husa matador absolutní svobody jednotlivce Miroslav Kalousek. Na Twitteru zaláteřil na adresu Pirátů v tom smyslu, že regulace a zákazy jsou chování bolševiků.
Země, které se s nespoutaným kapitalismem moří déle než my, pochopily, že společnosti může škodit nejen stát s nabobtnalými kontrolními pravomocemi, nýbrž i ničím neomezený jedinec, který jde bezohledně za profitem.
Podívejme se tedy, jak se na Airbnb dívají „bolševici“ z USA. Tak například ve městě dixilandu a červených lucerniček, New Orleansu, uzavřelo Airbnb s městem dohodu, že bude povinně úřadům sdělovat jména a adresy pronajímatelů, že se pronajímatelé zaregistrují a budou žádat o povolení. Dále Airbnb souhlasilo s tím, že ve čtvrti „French Quarter“ nebude nabízet krátkodobé ubytování.
V New Yorku vstoupil po letitých soudních bitvách s Airbnb v platnost zákon, podle něhož je zakázáno pronajímat celý byt na Airbnb na méně než 30 dní, pokud majitel není přítomen. Rovněž provozovatelé portálů budou nuceni uvést jména a adresy pronajímatelů a zároveň také to, jestli se jedná o pronájem celého bytu nebo pouze jedné místnosti. Za každého utajeného pronajímatele musí firma počítat s pokutou 1500 dolarů. Podle analýzy Odboru rozpočtu města New York z dubna letošního roku lze připsat zvýšení nájmů o cca 10 procent mezi lety 2009 až 2016 na vrub Airbnb.
Němečtí „bolševici“ zakázali „Zákonem o používání věci k jiným účelům“ tento typ pronajímání úplně. V letošním roce zákon změkčili a povolují dva měsíce. Pronajímatelé se musí zaregistrovat, obdrží číslo, které při pronajímání na portále wimdu nebo Airbnb musí uvádět. Vždy do konce března příštího roku musejí oznámit, kdy a na jak dlouho byt pronajímali. Kdo tak neučiní, dostává se do hledáčku úřadů. Tímto způsobem úřady bojují proti trikům zprostředkovatelských portálů, které, aby se vyhnuly oznamovací povinnosti, přeloží své servery do Irska, Panamy nebo jinam mimo dosah národní legislativy.
Sociální referát v Mnichově si chce pronajímání přes internet vzít nově na paškál. Podle mluvčí úřadu má být v nové vyhlášce nabízení vlastních bytů ke krátkodobému pobytu jakož i reklama na portálu považována za protizákonnou. Už vloni vznesl tento úřad požadavek na zprostředkovatele, aby smazali ze svých stránek inzeráty bytů používaných k jinému účelu než k vlastnímu bydlení. Tím úřady rozumí byty, které jsou pronajímány déle než osm týdnů. Úřad má za to, že situace je po právní stránce na dobré cestě, neboť v roce 2017 vedl 92 úspěšných soudních řízení, zatímco v 2016 to bylo pouhých 22. Podle nejnovějších zpráv činí pokuta za nezákonné pronajímání (déle než 8 týdnů) 500 000 euro.
„Bolševici“ ve Španělsku vydali v Palmě de Mallorca vyhlášku, podle níž je pronajímání jedné místnosti nebo celých bytů přes Airbnb zakázáno. Je to reakce na nedávné bouře obyvatel, kteří protestovali proti deformacím na realitním trhu, způsobených masovou turistikou. Především mladí lidé mají problémy najít ve městě zaplatitelné bydlení. Podle odhadů bylo v poslední době přes Airbnb protizákonně pronajato nejméně 3000 bytů. Nájmy se v Palmě za posledních pět zvedly o 40 procent.
V Amsterodamu chce městské zastupitelstvo ještě více zostřit pravidla pronajímání přes internet. Od roku 2019 bude možné sdílet svůj domov s turisty jenom 30 dní v roce. Doposud činila tato lhůta 60 dní. V Amsterodamu však sílí odpor proti masové turistice. Město chce svými opatřeními uchovat vzácný bytový fond pro domácí populaci. Pronajímatel má povinnost městu předem nahlásit, že hodlá pronajímat přes Airbnb. Neregistrovaný podnikatel musí počítat s pokutou až 20 500 euro.
Nová platforma ubytovávání s sebou přináší celou řadu nových fenoménů, s nimiž si město a republikové orgány budou muset lámat hlavu, pokud chceme mít jak takž uspokojivě fungující systém. Podle ministryně Schillerové je u nás po stránce daňových předpisů všechno vyřešeno. Od roku 2017 vydalo ministerstvo metodiku, která popisuje, jak postupovat v případě dosažených příjmů přes Airbnb. Praha 1 kupříkladu registruje v letošním roce k poplatkům za ubytování 524 subjektů. Avšak na Booking.com či Airbnb je možné podle radního Prahy 1 Tomáše Macháčka dohledat v Praze 1 kolem tří a půl tisíc nabízených bytů ke krátkodobým pronájmům. Má státní správa například recept, jak v domě odhalit neregistrované pronajímatele? Nebo nás to donutí ještě k práskačství?
