Zaplatíme v budoucnu za ochranu státu ztrátou občanských a politických svobod? Co nám zbyde ze sociálních sítí a Internetu?
Vlastně to není úplně špatně. Doba se zahušťuje, všude vystřelují národovecká hnutí jako houby po dešti, množí se týpci, co to myslí dobře s národem, a o rozeštvávání lidí tím pádem nebude v budoucnu nouze.
To zřejmě tuší i v Německu, a proto od nového roku 2018 vstoupil v platnost Zákon o kontrole obsahu sociálních sítí (NetzDG). Celá řada právníků, svazů a uživatelů varuje před státem provozovanou cenzurou. Zákon obsahuje asi 20 paragrafů trestního zákona, od urážek na cti, přes zakládání teroristických organizací až po rozeštvávání národů a dětskou pornografii. Platformy, které by měly podle tohoto zákona odstraňovat protiprávní obsah ze svých stránek, jsou Facebook, Twitter, Youtube, Instagram a Snapchat. Profesních sítí jako je Linkedin a Xing se nařízení netýká, právě tak jako novinářských platforem a messengeru jako Whatsapp. Při nedodržení předpisů tohoto zákona hrozí peněžitá pokuta až do výše 50 milionů euro. Ovšem pouze u „systémových nedostatků“, nikoli při občasných špatných rozhodnutích.
A jak to celé má fungovat? Jestliže nějaký uživatel nahlásí závadný obsah, který považuje za protiprávní, musí platforma „výslovně protiprávní obsah“ odstranit do 24 hodin. Pro „protiprávní obsah“ platí lhůta sedmi dnů. „Za výslovně protiprávní obsah se považuje příspěvek, u něhož není pro zjištění trestnosti zapotřebí provádět kontrolu obsahu,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti. Firmy budou muset podle tohoto zákona uvádět, jak rychle zareagovaly na reklamovaný příspěvek a kolik příspěvků smazaly. Pro nahlášení vadného obsahu si platformy musí vypracovat vlastní postup. Kdo bude chtít například u Facebooku nahlásit vadný obsah, musí si v helpu vyvolat vlastní stránku, kam zapíše adresu závadného příspěvku a připojí screenshot. Pak zvolí v menu jeden z 20 trestněprávně závadných obsahů. Otázkou zůstává, jestli uživatelé budou schopni správně provést přiřazení. Facebook každopádně doporučuje konzultovat právníka. Ministerstvo spravedlnosti nicméně ujišťuje, že se nikdo nemusí bát důsledků, jestliže omylem označil legální příspěvek za protiprávní. Snadno si však lze představit, jakou válku vzájemných obviňování zahájí extrémní pravice a extrémní levice. Facebook už prohlašuje, že se na tyto nové „výzvy“ připravuje.
Aby se tato masa reklamovaných přípěvků dala zvládnout, zaměstnává již dnes Facebook u třetích firem v Berlíně a Essenu víc než tisíc „manažerů obsahu“ (content manager), kteří jsou zodpovědni za kontrolu příspěvků. Podporu jim poskytují stálí zaměstnanci Facebooku, kteří jsou lépe proškoleni než „manažeři obsahu“ s letmými znalostmi. Jako na běžícím pásu dochází k tomu, že „mazací týmy“ se dopouštějí chyb, cenzurují nezávadný obsah a blokují nevinné uživatele.
Proti zákonu se kriticky vyjádřila při slyšení v Bundestagu celá řada právníků, Reportéři bez hranic a Německý svaz novinářů. Advokát Simon Assion z Německého svazu advokátů je toho názoru, že je „naprosto možné, že špičky našeho státu věci přímo ovlivňují“. Další bod kritiky se týká krátkých lhůt, které neumožňují řádné prověření obsahu příspěvku. Sociální sítě mohou ze strachu z pokut mazat vysoké procento nezávadných příspěvků.
Je jistě záslužné, že se stát snaží ochránit občany před urážkami, napadáním a brání v organizování teroristů. Na druhou stranu zůstává otázkou, kolik nám díky této ochraně zbyde z občanských a politické svobod.
