Zápach v tramvajích.

Asi jsem přecitlivělý, ale s přibývající zimou na ulicích přibývá zápachu v tramvajích. To v létě, když stojíte vedle někoho, kdo má na sobě jen tílko bez rukávů, drží se tyče nad sebou a proudccí vzduch odnáší odér z jeho podpaží přímo do vašich nozder, to se dá ještě vydržet.

Horší je to posledníc několik týdnů v pražských tramvajích. Spící postava, opřená hlavou o okno nebo o vršek sedadla před sebou, šíří kolem sebe vůni moči, alkoholu a nemytého těla. (A to nám bude Dopravní podnik účtovat od Nového roku o šest korun více..?) Zažil jsem situaci, kdy v zadním voze tramvaje všichni cestující byli namačkáni do přední části vozu (stojící, sedící - Cimrmane, Vy byste to snad vyřešil!) a zadní půlka vozu byla obsazena již nahoře popsanou postavou, obloženou batohem, třemi igelitkami a vyhublým vlčákem.

O den později v televizních zprávách jsem viděl jakousi reportáž na toto téma, kde cestujícímu, který si na podobnou situaci stěžoval, si pán, který o sobě tvrdil, že je z Armády spásy poradil: "Jo, těm lidem je zima. Na to si holt musíte zvyknout."

Máme my - cestující - právo požadovat aby lidé, kteří - a teď to řeknu naplno - zasmraďují tramvaj nebo autobus nebo metro - byli požádáni, aby vystoupili? Komu to máme sdělit? A kdo tohoto cestujícího o to požádá? Nebo nám pan primátor Bém ještě před Olympiádou najde jiné řešení?

Tak jako nemohu donutit onu páchnoucí osobu aby se umyla, stejně mě nemůže nikdo nutit, abych jezdil páchnoucím dopravním prostředkem a neozval se.