Není těch heren trochu moc?

Nejdříve se mnohokrát omlouvám těm, pro něž hra v kasinech a v hernách je životně důležitá. Jak společensky, tak i ekonomicky. Všechno to začalo jedním mým příbuzným. Ze své měsíční výplaty oddělil rovnou polovinu, t.j. dvacet tisíc čistého a tu si dal do kapsy. Zbylých dvacet tisíc, jako správný manžel vložil do rukou své paní, ta k tomu přidala svých jedenáct, které vydělala v továrně na nože a žili si, vlastně šťastně žijí až do dnešního večera, kdy se mnou telefonovali.

Těch dvacet tisíc z kapsy mého příbuzného každý měsíc mizí v hracích mašinách na území hlavního města Prahy, aby se v jeho kapse už nikdy více neobjevily, (až zase do příští výplaty.) Jestliže náš příbuzný náhodou něco vyhraje, strčí to znovu do shora uvedeného stroje.a tak nula od nuly pojde.

No, a to mě přivedlo k tomu, abych se o herny a kasina začal zajímat. Rovněž mě k tomu donutily slzy manželky mého příbuzného, protože jsem velmi citlivý na ženský pláč. A tak jsem začal pozorovat a ptát se.

Proč je v Praze tolik heren? Kdo k tomu dává povolení? Proč jenom v ulici na Poříčí je sedm heren? Proč jsou výherní (jak cynické slovo!) automaty i na nádražích a v restauracích?

A myslím, že jsem našel odpovědi.

Ti, kdo tyto herny a umístění hracích strojů povolují (SAZKA prý má nyní převratný vynález, který akceptuje i tisícovky) jsou opravdu lidé s vizí. Kam se na ně hrabe pan Cimrman! Tyto odpovědné osoby, které - jak jsem si jist, pracují zcela nezištně - chtějí aby náš lid se konečně odpoutal od dávné nálepky býti národem holubičím, srozuměným s jakoukoliv totalitou, nátlakem, vládou (tedy i současnou), změnami ve školství, zdravotnictví, cenách másla a piva, a konečně - se naučil riskovat! A to tyto herní mašinky dle dlouholetých zkušeností dovedopu naučit skvěle.

Z určité zdroje který nechce být jmenován jsem se dále dozvěděl, že v zájmu celostátního uplatnění akce zmíněné nahoře, budou herní automaty zavedeny postupně také ve školách, v tramvajích, u vstupních dveří do činžovních domů, a v někteých případech i u výplatních středisek závodů, které mají více jak tři zaměstnance.

Tím konečně odhodíme naši tíživou českou nesmělost, bázeň z rizika a vlastní indivuduality a naučíme naše děti a mládež, že na penězích nám vůbec nezáleží.

Jak denně vidíme v novinách a zprávách, naše vláda jde příkladem i v této důležité akci.