Když se náš syn ženil.

Náš David se v roce 2000 ženil v Kalifornii, kde pracuje pro leteckou firmu. Chvíle, ve které požádal o ruku své budoucí manželky byla trochu neobvyklá...

David se rozhodl jít tradiční cestou. Rodiče jeho vyvolené - Samanthy - vlastní velkou farmu na pěstovaní okrasných květin, které dodávají do hotelů, restaurací a obchodních středisek. Na návštěvů Samanthiných rodičů si David oblékl tmavý oblek, bílou košili a prožkovanou kravatu. I boty si vyčistil, což není jeho zvykem. Přinesl velkou kytici své budoucí tchýni a zásnubní prsten pro snoubenku.

Nastala následující debata:

"Pane a paní Dewhurstovi, chtěl bych Vás požádat o ruku Vaší dcery."

"Davide, jste natolik finančně zajištěný, abyste se mohl o ní do konce života postarat a stejně tak o celou svou budoucí rodinu?"

"Ano. A mimotoho mám Samanthu moc rád."

"Budete se k ní chovat jako k princezně, Davide?"

"Budu, jestliže se i ona bude chovat jako princezna."

"Jak dlouho jsou spolu Vašei rodiče?"

"Třicet sedm let."

Pan Dewhurst se ohlédl na svou ženu s otázkou v očích. Ta němě přikývla.

"Máte naše svolení, děti. Buďte spolu šťastni."

To bylo před sedmi lety. Byli dva. Dnes jsou tři, dohromady s malou Charlottou.