Jiří Paroubek a spol. jako lidé

Vím, že tento blog je naplněný články vesměs politického charakteru o předsedovi ČSSD, panu Jiřím Paroubkovi a jeho vyvolených. Dnes se budu snažit popsat jejich lidské a charakterové vlastnosti z mého úzkého individuálního pohledu pomocí encyklopedické definice a snažit se vysvětlit si jejich motivaci a chování.

První, co jsem o JP zaznamenal bylo to, že ho v jedné publikaci začali nazývat buldozerem. Po slabé vládě pana Špidly a nedospělém řízení republiky panem Grossem se konečně do čela ČSSD dostal muž razantní, jednoznačný a hlavně takový, který zvedl percentuální preference své strany o mnoho procent.

    Jenže přišly volby v roce 2006 a JP si značně uškodil svým uspěchaným a nedomyšleným projevem před novináři a veřejností. A pak to šlo ráz na ráz - obstrukce nové vládě, házení klacků pod nohy, předpovědi "co bude až budu znovu premiérem", ekonomické lichocení davům, obklopení se lidmi jako Dr. Rath, pánové Hašek, Sobotka, Jandák, Tejc  a v neposlední řadě i pan Tvrdík a Dimun. Nebudu komentovat na soukromý život JP, protože to se veřejnosti netýká a každý si může svou morálku obhájit sám před sebou.

   A teď se dostáváme k jádru věci. Páně Paroubkova samochvála, mocenské ambice, antagonismus ke všemu a všem, kldo nesouhlasí s jeho názory, stranická diktatura, stálé kritiky vlády a žádosti o hlasování k nedůvěře, a v poslední zavádějící plakáty s kritikou ODS, to vše mě zavedlo na stránky encyklopedie Wikipedia, kde jsem si pod slovem "megaloman" našel definici, která v mém osobním názoru asi nejlépe vystihuje povahu JP jako člověka.

    Cituji: "Megalomanie, (z řečtiny) je historický termín pro chování chrakterizované jako klamná fantazie týkající se moci, bohatství, vlastní geniality nebo omnipotence - často též nazývaná jako delusions of grandeur. Toto slovo je částí slova "manie", které znamená poblouznění a slova řeckého "megalo" znamenající "velmi velký" nebo "ohromný," nebo "nadnesený." Tato dvě slova kombinují posedlost vlastní velkolepostí nebo mimořádností (obzvláště ve formě obrovské slávy a popularity, materiálního bohatství, společenského vlivu nebo politické moci) a to buď jeden nebo více z těchto příznaků. Přitom je provázena kompletním žádostivým a bombastickým přesvědčením vyplývající z pocitu oné osoby, že na všechno toto má právo. To je hlavní symptom ne-li dokonce klíč k diagnóze megalomanie."

Mohu jen napsat, že bych si opravdu přál, aby moje pocity nebyly pravdou. Abych se mýlil a mohl se za svůj názor všem omluvit.

Protože si nechci si představit svůj budoucí život v zemi, kde by na špičce stála osoba, či osoby,  které mají vlastnosti definované v předchozím paragrafu.