Zelená diktatura se blíží

Až jednou nebudete kvůli nařízení, které se bude jmenovat třeba Nutné opatření ve stavu klimatické nouze, smět jíst maso, rodit děti, jezdit autem, létat letadlem, pouštět televizi a možná ani vyjít ven, vzpomeňte si na tento blog

Až doposud se úspěchy zelené diktatury „omezily jen na naše peněženky“. Boj se změnou klimatu zkrátka stojí spoustu peněz, a my jsme bohužel ti, kteří je musíme platit. A to teprve začínáme.

Zelená diktatura ale také teprve začíná. A chce víc. Zatím o drastických omezeních našich životů mluví především extremistické bojůvky typu Extenction Rebellion. Ale přituhuje. Německý poslanec a neúspěšný kandidát na předsedu SPD Karl Lauterbach nyní napsal článek o boji s pandemií koronaviru, v němž si postěžoval, jak málo si ještě lidé připouštějí vážnost situace. Ale jak uvedl, proti covidu je naštěstí vakcína. Poté však, zdánlivě nesmyslně, dodal: „Ovšem „proti CO2 nebude vakcína nikdy. Proto ke zvládnutí klimatické změny potřebujeme opatření analogická k omezením osobní svobody při boji s pandemií.“

Bum. Pokud byste čekali, že se na jeho hlavu snese kritika jeho stranických kolegů či třeba německé kancléřky Merkelové, čekali byste marně. Zjevně jim to nevadí. Zjevně jim to připadá v pořádku.

Mně to ale v pořádku nepřipadá, a to hned z několika důvodů. V první řadě mi vadí, že si pan Lauterbach buď neuvědomuje, že jen tak mezi řečí vyzývá k naprosto zásadnímu omezení svobody lidí, kterou mj. (byť nejsem právník) chrání určitě i německá ústava, nebo, a to by bylo ještě horší, k tomu vyzývá s plným vědomím. Přijde mi opravdu nebezpečné, kolika lidem začíná demokracie a svoboda vadit, a jak moc touží ji ostatním omezovat.

Zadruhé mi vadí, jakým směrem se ubírá celé téma změny klimatu. Stále méně a méně se mluví o skutečných příčinách změny klimatu, o tom, zda a jak má smysl s ní globálně bojovat či zda není efektivnější věnovat finance a úsilí na přizpůsobení se změnám klimatu. Naopak se na úrovni Evropské unie doslova silou tlačí obrovské finanční prostředky na různá opatření, u nichž je hodně diskutabilní, zda vůbec budou mít z hlediska klimatu nějaký smysl. Například proto, že EU produkuje jen zhruba desetinu globálních emisí CO2, přičemž například Čína, která jich vypouští 3x víc než celá Evropská unie už ohlásila, že je ještě minimálně deset let bude zvyšovat. Ale třeba také proto, že se v EU překotně zavírají uhelné elektrárny, ovšem jsou nahrazovány plynovými. Stále víc se přitom ukazuje, že těžba, přeprava a spalování plynu ovlivňuje klima ještě mnohem negativněji než těžba a spalování uhlí.

Tak o co tady vlastně jde? Skutečně o emise, klima a zdravé životní prostředí? Nebo jde až v první řadě o peníze? A nebo jde navíc o ovládnutí lidí? Lauterbachova slova by tomu napovídala. Ale nezapomínejme, že jeho stranický kolega, bývalý německý kancléř Schröder, se prakticky přímo z kancléřské sesle přesunul do vedení ruského plynového giganta Gazprom.

Nechci spřádat konspirační teorie, ale tohle je bohužel realita. Nezpochybňuji, že je změna klimatu závažné téma a nejspíš i reálná hrozba. Ovšem zároveň mám silný pocit, že toto téma řada lidí zneužívá k prosazení svých finančních či mocenských zájmů. A to mi přijde nebezpečnější, než oteplení samo.