„Obranná smlouva asi není není nic proti ničemu, je to náš spojenec v NATO, ale takto pojatá smlouva otevírá vrátka nebo spíš velká vrata k tomu, aby tady byla v krátké době umístěna základna Spojených států se všemi důsledky,
které by to mělo. To znamená, že by to přispělo k dalšímu růstu napětí ve střední Evropě a zcela nepochybně by to nebylo bez reakce Rusů,“ varoval dnes Jiří Paroubek před smlouvou, kterou ve středu schválila vláda.
Expředseda ČSSD si ke svému již několikátému pokusu o návrat do politiky vybral téma, které mu již v minulosti pomohlo. Vlády Stanislava Grosse a později Jiřího Paroubka vyjednaly s americkou stranou plán výstavby amerického radaru v Brdech. Paroubek posléze otočil a stal se jednou z tváří odporu proti němu. Můžeme spekulovat, zda za tím stály volební průzkumy či ruští přátelé Jana Kavana z GRU, z Paroubka se každopádně ze dne na den stal pacifista.
Ze stejného Paroubka, který osobně nařídil policejní akci, jejímž důsledkem bylo násilné rozehnání tisícovek mladých lidí pomocí obušků, uliček hanby či policejních koní, se tehdy stal „mírotvůrce“. Ve skutečnosti tehdy začalo masivní rozdělování české společnosti na „staré“ a „mladé“, „proruské“ a „proamerické“, „sluníčka“ a „dezoláty“. Dnes je tedy z Paroubka „chcimír“.
Dnes už víme, že demonstrace proti radaru z let 2008 a 2009 byly masovou hybridní operací Ruska na našem území. A velice úspěšnou. Osobně se nedomnívám, že by Paroubek byl „ruským švábem“, je to jen politický obchodník, který jako prostředky politického boje volí vždy to, co mu přinese (politický) zisk.
Zapomíná však, že tuto roli po něm převzali jiní vykukové: komerční rasista Okamura, komerční homofobka Majerová či komerční fašista Rajchl. Vrábela nepočítám, to je ruská děvka an sich. Je tedy otázkou, zda Paroubkovi jeho aktuální aktivita pomůže k návratu. Myslím, že ne. Komerční zájmy výše zmíněných deprivantů jej nepustí k většímu elektorátu. Na druhou stranu je dobře, že se klub rozvratných elementů v České republice rozmělňuje. Bude uspokojující sledovat, jak se mezi sebou perou.
Jakkoli je současná vláda ve velmi těžké situaci, pokud jde o vnitřní politiku, jakkoli blbě komunikuje nezbytná ekonomická opatření, jejichž cílem je snížit dopady Babišovy vražedné fiskální politiky, jsem na Fialův kabinet pyšný, pokud jde kroky, posilující naši atlantickou orientaci. Každý z výše jmenovaných, dnes už včetně Paroubka, je faktickým nepřítelem státu. Pokud nedomýšlí důsledky své činnosti, měli odevzdat občanský průkaz a pas. Případně se odstěhovat tam, kde se myšlenky, které předkládají, zrodily. Nechť se jim v Putinistánu daří alespoň tak dobře, jako se jim vede u nás.
My si zatím přejme, aby hypotetická základna na našem území stála co nejdříve, ideálně v Mošnově, ať to máme k neochvějným Polákům co nejblíže. A „chcimír“ Paroubek, nechť se jde bodnout.
