Navzdory embargu teče do Česka nejvíce ruské ropy za posledních deset let

Mluvčí státní společnosti Mero Barbora Putzová uvedla, že v první polovině letošního roku činil podíl ropy dovezené z ruského ropovodu Družba kolem 65 procent.

Za loňský rok to přitom bylo okolo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Jak je to možné? Od loňského roku platí v Evropské unii zákaz dovozu ruské ropy. Česká republika si však vyjednala výjimku z unijních pravidel. Hlavním důvodem je, že je ruská ropa oproti té, pocházející z nalezišť v Severním moři výrazně levnější.

V důsledku ruského vpádu na Ukrajinu a souvisejících západních sankcí totiž dramaticky vzrostla sleva ruské ropy Ural oproti ceně ropy Brent, jež představuje světovou referenční cenu. Tato sleva se v prvním pololetí roku 2021 pohybovala průměrně kolem jednoho dolaru na barel, ale letos v prvním půlroce už činila zhruba 23,50 dolaru za barel. Navíc panuje obava z výpadku dodávek přes Ukrajinu, takže se vesele plní zásobníky.

Výjimka ze sankcí měla původně platit do konce roku 2024, nyní to ale vypadá, že budeme moci ruskou ropu dovážet i nadále. Odebírat ji pravděpodobně přestaneme po rozšíření kapacity ropovodu TAL v rámci projektu TAL-­PLUS, tedy snad počátkem roku 2025. Do té doby tedy budeme fakticky dotovat ruskou invazi na Ukrajinu. Konkrétně letos jsme Ruské federaci zaplatili už 25 miliard korun. Je to nemravné, ale je to reálná politika.

Ruská ropa do Česka proudí ze dvou směrů, a to ropovodem Družba z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko a ropovodem IKL napojeným u německého Ingolstadtu na ropovod TAL z Terstu. Za rok 2022 ropovody Družba a TAL přiteklo do rafinerií v Česku 7,4 milionu tun ropy, meziročně asi o sedm procent více.

V sankčním pokrytectví nejsme sami: podíl Ruska na dovozu ropy mimo EU klesl z 29 % ve druhém čtvrtletí 2022 na 2 % ve druhém čtvrtletí 2023. To znamená, že EU stále dovážela z Ruska v první polovině roku 2022 asi 1,6 milionu barelů ropy denně a asi 110 tisíc barelů denně v první polovině roku 2023.

Že v tom nejsme sami nás ovšem nevyvinuje ze skutečnosti, že nepřímo sponzorujeme barbarský režim, který decimuje cizí území a přímo ohrožuje evropskou stabilitu. Je třeba se zasloužit o skutečně včasné navýšení kapacity transalpského ropovodu TAL, vedoucího z Itálie do Bavorska a odtud následně ropovodu IKL, který přivede „neruskou“ ropu k nám. Včera bylo pozdě.