Často jezdím pracovně i soukromě do Německa. A stále se snažím pochopit myšlení Němců, zatím ale marně.
V Německu se mi líbí uklizená města a vesnice, kytky na balkonech, ohleduplnost řidičů (většinou), fungující služby, milé prodavačky v obchodech a řada dalších věcí. Co mě v Německu naopak udivuje, je až fanatická posedlost Němců vším, co je bio či eko. Normálních vajíček si v obchodech nikdo moc nevšímá, naopak bio vejce berou Němci útokem, i když jsou dražší. Stejné to mají s energetikou. Vehementně se snaží prosazovat „zelené“ zdroje, i když je to, stejně jako bio vejce, stojí spoustu peněz.
Teď jsem si ale v německých novinách přečetl, že už toho začínají mít dost. Tedy bio vajec asi ne, ale drahé zelené elektřiny. Platí za ni totiž nejvíc v Evropě, zhruba dvakrát tolik, co my v Česku. Zároveň ale Německo stále vyrábí významné procento elektřiny z uhlí, protože obnovitelné zdroje jsou nestabilní a Němcům navíc chybí tisíce kilometrů drátů, aby dostali elektřinu z větrníků na severu do zbytku země. Německý novinář použil ve svém článku sousloví, které se by dalo přeložit jako užiteční idioti. Myslel tím lidi a firmy, kteří platí obrovské částky za elektřinu, přičemž v okolních státech se platí mnohem méně a ovzduší mají všichni společné.
V článku bylo napsáno, že ačkoli na první pohled by se mohlo zdát, že jsou Němci chytřejší, když se snaží chránit životní prostředí, tak ve skutečnosti jsou za hlupáky. A prý to už Němcům začalo docházet. Platit nesmyslně vysoké částky za elektřinu nedává ekonomický, ani ekologický smysl.
A jak to máme my v Česku? Podle mě trochu jinak. Například politická strana zelených tady moc příznivců nemá. Na obnovitelné zdroje, hlavně na ty solární, taky připlácíme, ale vlastně nedobrovolně. Doplácíme totiž na podivně nastavená pravidla, která přinesla obrovské zisky solárním baronům. A možná právě tahle zkušenost, o které se v médiích popsaly stovky stran, je pro nás jakýmsi varováním. Uvědomujeme si, že ne všechno, co se tváří bohulibě, ve skutečnosti bohulibé je. Nebo přinejmenším, že to může být čertovsky drahé. Nemám totiž pocit, že by Češi měli odpor k ochraně životního prostředí. Jen k ní přistupují bez fanatismu a uvažují více racionálně. Máme jádro, máme uhlí, máme i obnovitelné zdroje. Dohromady nám to zaručuje spolehlivé dodávky elektřiny za rozumnou cenu. Mně to dává smysl. Ekologičtí aktivisté by se mnou určitě nesouhlasili, ale já si dovolím tvrdit, že jsme v tomhle trochu chytřejší něž Němci.
