Největší ruský dodavatel zemního plynu Gazprom na Ukrajině provozuje vlastní žoldnéřskou armádu. Sankce EU se na něj však stále nevztahují a do některých členských zemí EU proudí ruský plyn dál. Proč?
Gazprom se tento týden vyhne už jedenáctému balíčku sankcí EU, přestože přibývá důkazů, že financuje žoldáky bojující na Ukrajině. Například majitel žoldnéřské armády Wagner, „Putinův kuchař“, Jevgenij Prigožin o skupině Potok, přímo zřízené Gazpromem, hovořil naposledy včera během svého „projevu“ či spíše litanie u příležitosti ruského Dne vítězství.
Z neúplných zpráv a frontových videí plyne, že Potok byl zformován ze zaměstnanců bezpečnostních složek Gazpromu, Gazprom je financuje a vyzbrojuje. Jeho žoldáci operují na Ukrajině, podílejí se na okupaci a genocidě ukrajinského národa.
„Gazprom se tím zcela jistě dostává mimo rámec čistě komerčních aktivit a stává se spoluviníkem válečných zločinů na Ukrajině,“ prohlásil ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko a dodal: „Nyní se dostali na novou úroveň, kdy jsou přímým účastníkem trestně postižitelných činů, společnost, jejíž peníze platí válečné zločiny a vraždy, nemůže být účastníkem civilizovaného trhu.“
Gazprom přesto stále není na sankčním seznamu EU a je nepravděpodobné, že se tam v brzké době objeví. Zatímco platí sankce na ruské uhlí, ropu, zemní plyn, dodávaný Gazpromem, sankcím stále odolává.
Před válkou dodával Gazprom do EU asi 45 % spotřeby zemního plynu, nyní se dodávky pohybují kolem 7 %. Velkou měrou se na tom podílí Maďarsko, ale také Rakousko a Slovensko, tedy státy, které stále odebírají část plynu z ruských plynovodů. S Gazpromem mají dlouhodobé smlouvy také řecká DEPA a italská Eni.
Ačkoli USA i Velká Británie dávno zanesly na sankční seznam šéfa Gazpromu Alexeje Millera, z pohledu Evropské unie je plynový oligarcha stále čistý. Důvod je prostý – některé členské země prostě mají v Gazprovu své zájmy a vzhledem k tomu, že o sankcích EU se rozhoduje jednomyslně, neexistuje velká šance na potrestání ruského molocha najít shodu.
Z pohledu Evropské komise „hrozí, že v Radě nedojde k jednomyslnému hlasování, protože minimálně jedna země, ale ne jen jedna, se plně nediverzifikovala od ruského plynu,“ cituje jednoho z vysokých úředníků Komise, který si přál zůstat v anonymitě server Politico.
Podle diplomatů dosavadní zprávy o žoldácích vyslaných na Ukrajinu Gazpromem nestačí k tomu, aby se postoje Maďarska, Slovenska a Rakouska změnily. Rakouské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o existenci žoldnéřské armády Potok nemá žádné nezávisle ověřené informace, ale Vídeň prý „dělá vše pro další snížení závislosti na plynu“. Podle Slováků nejsou sankce proti Gaspromu na stole, ale pokud se tak stane, jsou prý připraveni se tím zabývat.
Ruská vrátka do Evropy tak zůstávají nadále otevřena a nezdá se, že by je EU byla schopna zabouchnout. I to je jeden z důvodů stále pokračující války a dojmu Moskvy, že Západ dosavadní pevný postoj vůči ní dříve nebo později přehodnotí.
