Když o vás v televizi či v novinách řeknou, že jste pedofil, zloděj či „sprostý podezřelý“, už se to s vámi táhne. Na každém šprochu musí být pravdy trochu. Nic na tom nezmění groteskní omluvy, ke kterým občas média přinutí soud.
Možná jste v minulém roce zaznamenali mediální přestřelku mezi dvěma televizemi. Soukromou TV Barrandov a veřejnoprávní Českou televizí. Majitel Barrandova Jaromír Soukup se do ČT několikrát opřel tak nevybíravě, že se veřejnoprávní televize začala bránit u soudu. Nepožadovala žádné finanční zadostiučinění, ale patřičnou omluvu v jednom z pořadů Jaromíra Soukupa po čtyři týdny po sobě, omluvu na webu televize Barrandov (kde jsou pořady k vidění) a omluvné dopisy České televizi a Radě České televize. A soudkyně Irena Karpíšková dala ČT v plném rozsahu za pravdu.
Teď si ale Česká televize prožila podobný příběh z druhé strany. Soud televizi přikázal, aby se v Událostech omluvila za výroky z konce roku 2015, kdy v Událostech a Reportérech ČT zazněly dle soudu nepravdivé výroky o finančníkovi Pavlu Tykačovi. Pražský městský soud rovněž pravomocně rozhodl, že Česká televize musí z webu stáhnout reportáž z pořadu Reportéři ČT z roku 2015. V té se mimo jiné tvrdí, že se finančník Pavel Tykač podílel na podvodech v CS Fondech anebo za nimi stál. Trestní stíhání Tykače bylo přitom již dříve zastaveno. Česká televize tuto skutečnost ignorovala, a proto jí soud nařídil stažení reportáže i omluvu.
K omluvě došlo v hlavní relaci Událostí a přednesl ji moderátor Jakub Železný. Jak však zjistil server Parlamentní listy, kdo si chce omluvu pustit na stránkách ČT, uslyší jen úvod. A po celém znění musí pátrat v titulcích. Je samozřejmě možné, že spíš než o záměr, jde jen o technickou chybu.
O to ale vlastně ani tolik nejde. Klíčové je, proč si médium, které si platíme my všichni prostřednictvím koncesionářských poplatků, a které se zcela správně bránilo proti pomluvám Jaromíra Soukupa, zároveň nehlídá své vlastní pořady, aby v nich nezaznívaly lži.
Česká televize tím jen nahrává svým kritikům, kteří poukazují na aktivismus redaktorů ČT a na to, že své názory vydávají za fakta. Objektivita, vyváženost zpravodajství, důsledné dodržování presumpce neviny by přece pro veřejnoprávní televizi měly být vždy na prvním místě. I když je to samozřejmě na úkor „šťavnatosti“ reportáží. Česká televize přece nemusí honit sledovanost bulvárními titulky. U ní by to mělo být přesně naopak. Už jen kvůli tomu, že v opačném případě nažene svým kritikům na mlýn tolik vody, že ji semelou.
