Kdo má vzdělání, má rozhled, kdo má rozhled, chápe souvislosti, kdo chápe souvislosti, s tím se těžko manipuluje.

Politici tady chtějí mít ovčany...

Politici velký vliv na charakter a obsah výuky nemají. To je běžící stroj.

Bohužel skončím u klišé, a sice že dobré řešení neexistuje. První otázka je, co má škola přinášet? Někdo by možná odpověděl znalosti, ale právě to, řekl bych, se stupněm školy v rámci jejich hierarchie do určité míry klesá. Psát číst a počítat budeme potřebovat celý život, o něco širší znalosti v přírodovědných oblastech ve filosofii či historii získané na střední škole již o něco méně a některé specializované problémy, které se naučíme na vysoké škole nikdy nebo jen po určitý čas, než budou překonané a bude je nutné nahradit znalostmi novými. Samozřejmě jde o určité zjednodušení. Uvedené také nelze ve stejné míře důsledně aplikovat na všechny obory. Takže, pokud to vezmu od konce, vysoká škola by měla člověka naučit pracovat s informacemi, získávat a vstřebávat informace nové, řešit problémy. Základní škola by měla žákům předávat maximum toho, co jim bude k přímému užitku po celý život.

A kdo všechno by tedy měl vysokou školu absolvovat? Střední školy záměrně vynechávám, protože pokud chci mít více či méně košaté vysoké školství, musí tomu odpovídat struktura škol středních. Jeden přístup je a ten prezentuje pan Neugebauer, že by se to mělo týkat elity nejlepších z nejlepších. A druhý říká, že naopak pokud možno co největší části populace. Jestliže absolvuji vysokou školou existuje alespoň minimální naděje, že se s ledasčím seznámím, něco v hlavě přeci jen uvízne a následně mohu uvedené rozšířit, prohloubit, jsem schopen vnímat celou šíři komplikovanosti oboru, kterému se věnuji, přestože na škole neexceluji. Stinnou stránkou je pokles kvality vysokého školství, protože nelze dost dobře udržet stejné nároky na všechny studenty. Ovšem pokud nejsou cílem jen znalosti, ale schopnost se orientovat, adaptovat atd. nemusí to být špatný výsledek.

A ještě stručně k devátým třídám, je pravda, že pokud dovednosti např. z matematiky získané na ZŠ klesají, je devátá třída poněkud zvláštním luxusem. Doporučil bych proto urychlenou nápravu, aby bylo možné devátou třídu hájit.

Já jsem to pojal provokativně a nemyslím to všechno vážně. Učím externě jsem 18. rok na univerzitě a v poslední době je setsakra oříšek udržet krok s mediálními zdroji. To je jeden problém. Druhý je samotný obsah. Třetí práce se studenty. A třetí praxe.

Pokus o osmileté základní školství už tady jednou byl. V roce 1984 byl přijat nový školský zákon (č. 29/1984 Sb.), který počítal s přechodem na osmiletou základní školu. Záměrem bylo, aby děti chodily do základní školy 8 let a poté pokračovaly na střední škole, která měla být zpravidla čtyřletá. Celková délka povinného vzdělávání se přitom neměla změnit – pouze se jinak rozložila mezi základní a střední školu.

Tenhle model, který byl převzatý ze SSSR, kde fungoval (ale fungoval i v mnoha jiných evropských zemích) byl zrušen po Sametové revoluci. Spíše než proto, že by byl koncept špatný, od něj bylo upuštěno proto, že byl produktem školské politiky socialistického Československa a po roce 1989 nebyla politická vůle jej dokončit. Pedagogické argumenty hrály roli, ale zřejmě nebyly rozhodující.

Ono už to fungovalo předtím. Já jsem přešel na gymnázium z osmé třídy v roce 1976. Ostatní spolužáci chodili ještě rok. Pochybuji, že jim to něco přineslo.

Dvojitá zápor: V anglické gramatice je použití don't a no v jedné větě chybou (tzv. double negative), ale v běžné mluvě a rocku slouží k silnému zdůraznění záporu

Historia magistra vitae....

Latina.... znalost latiny usnadňuje další studium v jakémkoli jazyce

Matematika je základ, souhlas.

dvojitý

Trochu moc záporů v nadpise. Moc anglicky to nezní, což je trochu srandovní, píšete-li o vzdělání.

Předpokládal jsem, že tady je původ:

https://pisnicky-akordy.cz/pink-floyd/another-bric...