We don’t need no education

Objevily se krotké úvahy o tom, že by se zrušila devátá třída, a hned z nich zase sešlo. Škoda. Je to téma jak hrom. A proč troškařit?

Když jsem studoval gymnázium (1976-1980), naše učitelka zpěvu, Vaňková, byla už v důchodu. jednou nám ukázala fotografii, kde byla jako maturant gymnázia v Kostelci nad Orlicí s celou svou třídou. Bylo jich osm. Odmaturovalo jen osm studentů z 32. To bylo někdy před II. světovou válkou.

Mimochodem kdybych se zeptal dnešních studentů vysoké školy, kolik procent by jich vědělo, kdy byla II. světová válka?

Studium bylo tradičně od dob monarchie tak těžké, že to mnozí studenti prostě nedokázali. Jistě, velká část znalostí byla k ničemu: Latina, historie, poezie, zpěv?

Od té doby se podíl absolventů středních i vysokých škol řádově zvýšil (Mimochodem: Kolik obyvatel ví, co je to řádově?). Jsou tedy lidé vzdělanější? Je vzdělávání účelnější a více využívá osobnostní kapacitu?

Tehdy se naprostá většina obyvatelstva vyučila nějakému řemeslu nebo se prostě stali sedláky a podruhy. Pracovat ve veřejné sféře se podařilo jen malému procentu (méně než 5%). Všechna ministerstva rakouské říše, pětkrát větší než Česko, měla méně zaměstnanců než dnešní jedno menší ministerstvo. Jistě, veřejná sféra má mnohem více úkolů, ale také mnohem efektivnější technologie pro získávání, zpracování a vyhodnocování dat!

Ale zpět k otázce, jsou lidé chytřejší? Ne. Bojí se maturovat z matematiky. Kdyby se měli učit druhý cizí jazyk, cítili by se přetížení? Přitom matematika je základním předpokladem, aby třeba volič byl schopen pochopit, co mu říká politický kandidát o státním rozpočtu. Stejně tak cizí jazyky otevírají bránu k pochopení a soužití jiných kultur, byť třeba i jen v rámci Evropy. kdo není schopen odmaturovat z matematiky, nemá na to, aby vystudoval střední školu. Ať jde na řemeslo!

Navíc učitelé jsou často levičáci. Vůbec neseznámí studenty s fungováním tržní ekonomiky, s důležitostí občanských struktur a často jsou sami neschopní žít s více kulturami. Jsou prostě stejní jako většina obyvatel. Ani horší, ani lepší.

Zkrátka, nejlepší by bylo zrušit 9. třídy, zredukovat přiměřeně střední školy o čtvrtinu, podstatně omezit vysoké školy o polovinu a zavést školné. Rozpočet Ministerstva školství je 290 miliard z celkových výdajů státního rozpočtu 2400 miliard. Školné není důležité proto, aby doneslo nějaké úspory pro stát, ale pro to, aby se vytvořil tlak na výkon. Školné rodiče zaplatí jen tehdy, pokud budou mít naději, že se vložené peníze vyplatí.

Ušetřené pracovní síly by se dobře využily na trhu práce. Pořád nemáme dost nezaměstnaných.

Stejně tak ti, kdo by bývali studenty, mohou pracovat dříve, nebo ještě lépe odejít pracovat do zahraničí. Jeden rok v zahraničí jim dá víc než čtyři roky domácího studia.