To není fér

Máme pár asistentů pedagoga. Podle mě je to málo. Vždyť život je dnes tak frustrující. Vnuk měl přejet autobusem přes město, ale volal mi, že zapomněl si sluchátka. Bez nich přece nemůže nastoupit. Jestli mu je můžu přivézt??

Říká se tomu, že děti mají různé speciální vzdělávací potřeby. To je jistě pravda. Lidé jsou různí. Otázkou je, co s tím můžeme dělat.

Zavedli jsme asistenta pedagoga. Ovšem jen pro některé žáky. Každý žák má ale nějaké slabé místo. I nejlepší žákům se může stát, že obdrží zhoršenou známku, třeba dvojku. nebude to pro ně znamenat celoživotní trauma. Vím, že se postupně ruší číselné známkování, abychom děti nedeprimovali. Ale slovní hodnocení dovede otřást dětskou dušičkou. Asistenta pedagoga by tedy měl mít každý žák.

Práce asistenta musí být často frustrující. Zažil jsem, když se asistent staral o studenta gymnázia. Dislektika, disgrafika a diskakulika v jedné osobě. Student tedy neuměl mluvit, psát, ani počítat. Pokud měl odejít z ubytovny, kontrolovala asistentka, jestli se správně obul, vzal si doklady a peníze. Proto by měl existovat i asistent asistenta pedagoga. Celkový počet asistentů tak převýší počet žáků a studentů a to včetně studentů vysokých škol. Vždyť kdo bude upozorňovat vysokoškoláky, že už mají jít do školy, co si mají nastudovat, či ve které učebně probíhá výuka?

Za mých dob bylo gymnázium výběrová škola, kam se dostal jen každý třetí uchazeč. Kdo byl diskalkulik, tedy neuměl počítat, neměl na střední škole s maturitou co dělat. Hloupé děti se vyučily řemeslu a často v životě uspěly lépe než akademici. I bez asistenta. Když se budete snažit odstranit všechny překážky, co z něho vyroste? Člověk, který nebude umět čelit „výzvám“ života. Nejde jen o to, že se dítě s postižením „umístí“ do běžné školy, ale o vytvoření takového prostředí, kde se cítí bezpečně, přijímané a kde má možnost se plně rozvíjet. Svět ale není ani bezpečný, nepřijímá každého s otevřenou náručí, ani nedává každému možnost plně se rozvíjet.