Léta páně

Ve scénce „Akvárium“ popisuje Felix Holzmann, že do klece můžete lít vodu donekonečna, stejně se tam neudrží: https://www.youtube.com/watch?v=u97zHwhckjY A stejně to je s naléváním peněz do ekonomiky ...

Česká ekonomika narazila na zeď. Více než tři desítky let jsme využívali našich nižších mezd a stali se montovnou. Mezitím je ale takových montoven na světě dost a jsou levnější než my. V budoucnu můžeme „dohnat“ mzdovou úroveň vyspělejších zemí jenom tehdy, pokud „naše“ podniky budou přinášet vyšší přidanou hodnotu a nabízet unikátní, cenově konkurence schopné zboží a služby.

Ne, že bychom takové podniky neměli (Kiwi, Colt CZ, Rohlík), ale je jich málo. Především jim ovšem chybí podhoubí tisíců neznámých malých firem jako základ při vznik našich dalších mezinárodních dravců. Ty vznikají v USA po desítkách tisíc a v naprosté většině zase zanikají. Jen nepatrný zlomek z nich doroste do velikosti Amazonu nebo Alphabetu.

Pokud se hovoří o ekonomice 2.0, slýcháme, že je třeba investovat desítky miliard do inovací, do vzdělávání a infrastruktury. To je jistě pravda, ale samo o sobě to nestačí. Především jsou potřeba, aby fungovaly tyto komponenty:

- pracovníci,

- soukromý kapitál a

- podnikatelský duch.

Pracovníci

Jak máte ve vašem garážovém startupu zaměstnávat někoho podle stávajícího zákoníku práce: Jste ve firmě dva majitelé a potřebujete dva zaměstnance. Fluktuace je v takovém podnikání veliká, hledáte nejvhodnějšího a toho neprověříte během zkušební lhůty. Po této lhůtě má výpovědní lhůtu dva měsíce a ještě odstupné. Znamená to, že když ho vyhodíte, přijdete o čtvrtinu pracovní kapacity na čtvrt roku. Ve firmě ho raději nenecháte už nic dělat, protože by z pomstychtivosti mohl ještě vaši myšlenku ukrást nebo zničit.

Zkuste zaměstnat někoho z EU – viz papírování. A zkuste jako taková maličká firma zaměstnat někoho ze země mimo EU. Čtvrtinu pracovní doby strávíte papírováním.

Obvykle jsou takoví nadšenci přilákáni vidinou vysokého růstu firmy a podílem na akciích. Náš daňový režim není vhodný, protože zdaňuje zisk ze zhodnocení těchto akcií, ačkoli reálně to je odměna za měsíce bez platu a riziko, že jsme do toho vůbec šli. Není divu, že se mladý člověk raději nechá zaměstnat na jistém místě ve veřejné sféře nebo v korporátu.

Nejenže tedy nefunguje tuzemský trh práce, ale potřebujeme zcela otevřený evropský trh s dostatečným přílivem imigrantů.

Kapitál

Půjčit si peníze na nový Microsoft v bance bez zástavy a bez vlastního kapitálu nelze. Je iluzorní myslet si, že to nahradí nějaký státní program pro podpru invoací. Úřad, ani velká banka z definice nejsou schopné investovat s vysokým rizikem. Nejsou totiž závislé na úspěchu. Mají stálý plat, ať agentura nebo úřad investuje dobře nebo špatně. Máme venture capital a busines angels, ale je jich málo a často nemají do čeho peníze strčit.

Potřebujeme mnohem širší možnosti, jak každý z nás může vkládat peníze do inovativních záměrů kolektivním investováním. A stejně jako u trhu práce, i trh kapitálu potřebuje být co největší. Celoevropský. A k tomu je výhodná i jednotná měna. Proti kapitálovému trhu působí státní vlastnictví firem.

Podnikatelský duch

znamená, že se najde dostatek lidí, ochotných riskovat založení podniku a my si jich budeme vážit a daňově je zvýhodňovat. Víme, že 80% z nich neuspěje, ale těch zbývajících 20% přinese tu kýženou vyšší přidanou hodnotu. Proti podnikatelskému duchu jde všechno to zvyšování jistot, sociálních dávek i platů ve veřejné sféře i fakt, že třeba „státní“ důchod je téměř výlučným zdrojem příjmu ve stáří pro naprostou většinu obyvatelstva.

Do akvária byste mohli vodu lít léta páně, stejně se tam neudrží: Do ekonomiky můžete lít státní peníze léta páně, podniky s vyšší přidanou hodnotou to samo o sobě nestvoří.